42 C 47/2023-16 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Předmětem řízení byl návrh manželky na rozvod manželství účastníků, který byl podán u zdejšího soudu dne 21.2.2023. Manželka v návrhu uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum], z manželství se nenarodily žádné děti. Se žalovaným se znali již od mládí, kdy od roku 2009 spolu začali žít v jeho rodinném domě v [obec], společně vychovávali jejího syna z prvního manželství. Následně pak uzavřeli manželství. To bylo asi do poloviny roku 2021 harmonické, poté však došlo ke vzájemnému odcizení. Manžel nejprve přestal komunikovat se synem manželky, který se proto odstěhoval k jejím rodičům do [obec], poté přestal komunikovat i s manželkou. Odmítal jakoukoliv diskusi o jejich vztahu. Vadilo mu, že manželka tráví hodně času v práci, že pečovala spolu s matkou o nemocného otce. Situaci v manželství měla tehdy za bezvýchodnou, když spolu žili v domě jako dva cizí lidé. Proto se v červnu roku 2022 odstěhovala do svého rodinného domku v [obec]. Od té doby s manželem nevedou společnou domácnost. Manželství se tak stalo pouze formálním svazkem, manželka je měla za trvale, hluboce a nenapravitelné rozvrácené, kdy nelze očekávat jeho obnovení. 2. Manžel ve vyjádření k návrhu manželky sdělil, že návrh akceptuje. Zmínil se o problémech s vypořádáním společného jmění manželů. Potvrdil, že se manželka odstěhovala ze společné domácnosti, dům pak již navštěvovala jen tehdy, pokud si z něj stěhovala věci. Manžel by tak již měl rád vše za sebou a v životě se posunul dál. 3. Po skutkové stránce soud z oddacího listu zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], části [část obce], v [anonymizováno] [příjmení] [jméno] a [jméno]. Z výpisů ze systému Centrální evidence obyvatel má soud za prokázané tvrzení manželky o tom, že z manželství se nenarodily žádné děti. Manželka ve své účastnické výpovědi uvedla, že situace v manželství se zhoršila asi před dvěma lety, v období covidu, kdy se manželé vzájemně odcizili. Komunikace byla mezi nimi špatná, vzniklou situaci tak nedokázali jakkoliv řešit. V červnu roku 2022 proto odešla ze společné domácnosti, kdy od té doby již žijí odděleně, nehospodaří společně, nestýkají se intimně, netráví společně volný čas. Za hlavní příčinu rozvratu manželství označila problémy v komunikaci, když manžel jí často neodpověděl ani na pozdrav. Manžel se vyjadřoval tak, že na podzim roku 2022 se s manželkou potkali, tehdy dospěli k tomu, že mezi nimi komunikace nefunguje. Uváděl, že s manželkou nemají žádné společné zájmy, manželka má svou práci, pokud ji chce vidět, pak musí za ní tam. Problémy v manželství vnímal průběžně po celou jeho dobu. Vyjadřoval se tak, že na vztah musí být dva, kdy tomu tak ve vztahu manželů není. Potvrdil výpověď manželky ohledně ukončení společného soužití. Za příčinu rozvratu manželství označil odchod manželky ze společné domácnosti, kdy měl za to, že vše důležité pro ni má poblíž svého současného bydliště. Oba manželé měli manželství za hluboce a trvale rozvrácené, za současné situace neměl žádný z nich zájem o obnovení společného soužití. 4. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, když manželé již bezmála rok nežijí ve společné domácnosti, manželka se ze společné domácnosti odstěhovala. Žádný z manželů již o společné soužití nejeví zájem. Manželství účastníků tak již neplní základní funkce manželství. Manželé spolu nežijí, nepodporují se, neudržují rodinné společenství, nevytváří zdravé rodinné prostředí (§ 687 odst. 2 občanského zákoníku), společně již nepečují o syna manželky, jak tomu bylo v jejich vztahu dříve. Soud byl povinen v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťovat příčiny rozvratu, když tyto vidí v odlišných povahových vlastnostech manželů, v jejich odlišném pohledu na společný rodinný a manželský život, v nedostatku společných zájmů i vysokém pracovním nasazení manželky, které manžel nebyl ochoten akceptovat. Tyto odlišnosti pak vedly k problémům mezi manželi, kdy z důvodu nedostatečné komunikace je nebyli manželé schopni řešit. Následně tak došlo ke vzájemnému odcizení a odchodu manželky ze společné domácnosti, ukončení společného soužití a definitivnímu rozvratu již ne zcela funkčního manželství. Soud proto manželství účastníků podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl, když ve smyslu § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku neshledal, že by rozvod manželů byl v rozporu se zájmem některého z manželů. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, když navíc žádný z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval.