8 C 228/2022-56 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Manželka se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že v průběhu manželství došlo postupně k vzájemnému odcizení účastníků v důsledku jejich zásadních názorových rozporů, odlišného způsobu života, životních hodnot, cílů a postojů. Manželské soužití fakticky skončilo v roce 2017 až 2018. Manželství účastníků je již pouze formálním svazkem dvou lidí, kteří k sobě nic necítí a intimně se nestýkají, a obnovení soužití nelze očekávat. Manželka trpí zdravotními potížemi, bydlí s nezletilým synem účastníků, o něhož pečuje. Manžel patrně žije s přítelkyní a s manželkou ani s nezletilým synem se prakticky nestýká. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil s tím, že účastníci spolu nežijí od prosince 2019, nikoli od roku 2017 až 2018. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci od roku 2010 žili spolu v nesezdaném soužití a z jejich vztahu se dne [datum] narodil nezletilý syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Manželství účastníci uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce], oba jako svobodní. Důvodem sňatku byl oboustranný citový vztah, dlouhodobá známost, a manželka si přála dostat manžela do rodiny. Po svatbě účastníci bydleli nejprve v bytě v [obec], potom v [obec] a naposledy v bytě v [obec]. Manželství bylo celkem spokojené do října až prosince 2019. Manžel spatřoval zhoršení vztahů v tom, že manželka si nepřála, aby si manžel zašel s kamarády na pivo, a nejméně jedenkrát týdně mezi účastníky docházelo k hádkám. Manželka vnímala situaci odlišně, když soužití pokládala za celkem dobré do prosince 2019, a změna podle ní spočívala v tom, že manžel navázal vztah s jinou ženou. Nezletilý syn účastníků je od narození vážně nemocný, je [anonymizováno 7 slov] a [anonymizována tři slova]. Manželka s ním jezdila do lázní, a manžel si našel někoho jiného. Sama manželka trpí zdravotními potížemi a byl jí přiznán invalidní důchod třetího stupně. Nastalou situaci se účastníci řešit ani nepokoušeli. Společně hospodařili do prosince 2019, do této doby spolu jedli, vařilo se, nakupovalo, pralo a uklízelo pro všechny. Do stejné doby se účastníci intimně stýkali a společně bydleli. Manželka se následně odstěhovala, nejprve k rodičům, poté bydlela v azylovém domě, a nakonec získala bydlení v sociálním bytě v [obec], kde žije s nezletilým synem dosud. Její odchod ze společného bydliště byl náhlý, a byl vyvolán tím, že manžel jí sdělil, že majitel bytu hodlá účastníky z bytu vyhodit, manžel vzal manželce klíče od bytu a nastěhoval si do něj svoji přítelkyni. Účastníci k sobě navzájem již ztratili citový vztah a nepřejí si spolu žít. Manžel od listopadu 2019 udržuje známost s jinou ženou, s níž žije a počítá s tímto vztahem do budoucna. 4. V souladu s ustanovením § 389 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na význam zachování manželství a rodinného zázemí pro vážně nemocného nezletilého syna, dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění, a na ukončení mimomanželské známosti manžela. Oba účastníci však všechny tyto možnosti odmítli a shodli se na tom, že žádná náprava jejich vztahů již nepřipadá v úvahu. Manželka poukázala na to, že si před podáním návrhu na rozvod manželství vše pečlivě rozmyslela a zvážila, nemá již zájem na obnovení soužití a neví, zda by manželovi dokázala někdy odpustit. Manžel v této souvislosti uvedl, že nikdy neuvažoval o tom, že by se k rodině vrátil, a to ani kvůli nezletilému synovi. 5. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Vztahy mezi manžely jsou upraveny v § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Podmínky rozvodu manželství jsou stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku tak, že manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství. 6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků existuje od prosince roku 2019, tedy po dobu přibližně 3 a půl roku, hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je již tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na negativní postoj obou účastníků k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně. 7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v porušení manželské věrnosti na straně manžela, který od listopadu 2019 má známost s jinou ženou, s níž až dosud žije. Za příčinu rozvratu manželství soud nepovažuje skutečnost, že účastníci se občas pohádali ohledně toho, že manžel si zašel s přáteli na pivo. Manžel i přesto, že si byl vědom zdravotních potíží manželky a její náročné péče o zdravotně postiženého nezletilého syna účastníků, ukončil manželské soužití a dal přednost jiné ženě. 8. Poměry nezletilého syna účastníků v době po rozvodu byly před tímto rozhodnutím pravomocně upraveny, jak vyžaduje ustanovení § 755 odst. 3 občanského zákoníku. Stalo se tak rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Citovaným rozsudkem soud schválil dohodu účastníků, podle níž nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] byl pro dobu po rozvodu svěřen do péče manželky a manžel se zavázal platit na výživu nezletilého [jméno] 4.000 Kč měsíčně. 9. Ve smyslu § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku byl soud ještě povinen zkoumat, zda rozvod manželství není v rozporu se zájmem nezletilého dítěte, který je dán zvláštními důvodu, přičemž tento zájem nezletilého dítěte na trvání manželství soud zjišťoval také dotazem u opatrovníka dítěte, který mu byl ustanoven v řízení opatrovnickém. V této souvislosti je třeba především uvést, že pro nezletilé dítě je nejvhodnější, když vyrůstá v úplné rodině, v níž existují dobré a pevné vzájemné rodinné vztahy, aby tak dítě mělo jistotu ve stabilním rodinném zázemí, které je tak důležité pro jeho harmonický, fyzický a psychický vývoj. Pokud však manželé, tedy rodiče nezletilého dítěte, v důsledku narušených vzájemných vztahů nejsou schopni klidné rodinné zázemí vytvořit a nejsou ochotni manželské soužití obnovit, je situace odlišná. Ohledně nezletilého [jméno] soud z výpovědí účastníků v tomto řízení i v opatrovnickém řízení a ze zprávy kolizního opatrovníka nezletilého dítěte v opatrovnickém řízení, [územní celek], zjistil, že od faktického rozchodu účastníků v prosinci 2019 žije nezletilý [jméno] pouze s matkou, tedy s manželkou, zpočátku problémy neměl, ale postupem času začal vnímat, že se účastníci rozešli. Manžel výživné na syna řádně hradí a stýkal se s ním do roku 2021. Manžel poté kontaktoval manželku za účelem sjednání jeho styku s nezletilým synem, avšak obvykle tomu bránila nějaká překážka, například nemoc syna, případně syn byl u babičky, a manžel postupně svoji snahu v tomto směru vzdal. Nezletilý [jméno] se nyní ani s manželem nechce vídat. Je zcela odkázán na péči manželky, manžel se na tom vůbec nepodílí. Účastníci se na záležitostech týkajících se jejich nezletilého syna nedomlouvají. Soud za těchto okolností konstatuje, že na stávající situaci nezletilého [jméno] se rozvodem manželství účastníků už ničeho nezmění. Ze zprávy [územní celek] z [datum], kterou soud vyžádal podle výše citovaného ustanovení, vyplývá, že opatrovník neshledal žádné zvláštní důvody, které by vedly k závěru, že rozvod manželství účastníků je v rozporu se zájmy jejich nezletilého syna. 10. Na základě všech výše uvedených skutečností soud má za to, že veškeré zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků jsou splněny, a proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o rozvod manželství nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat pouze tehdy, odůvodňují-li to okolnosti případu. Okolnostmi případu je třeba rozumět zejména zjištěné příčiny rozvratu manželství, které byly shledány na straně manžela. Manželka tak má právo na náhradu nákladů řízení, avšak manželka se tohoto svého práva vzdala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.