11 C 163/2024-40 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 27. 5. 2024 se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil souhlas žalovaného se smlouvou o zřízení věcného břemene tak, jak je přesně uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný je, mimo jiné, jediným a výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsané na LV , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobce s žalovaným uzavřel dne 22. 7. 2022 smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem „, adresa, “. MěstÚ , adresa, – Odbor regionálního rozvoje, vydal dne 20. 3. 2023 kolaudační souhlas s užíváním stavby. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby , Anonymizováno, , a to dne 6. 1. 2023. Následně opakovaně vyzval žalobce, respektive mandatář žalobce, žalovaného ke splnění jeho závazku, tedy uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný na zásilku žalobce nereagoval. Žalobce tak byl nucen podat tuto žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného rozhodnutím soudu tak, aby žalobce po právní moci rozhodnutí ve věci mohl sám podat návrh do katastru nemovitostní ke vkladu práva odpovídajícímu věcnému břemeni.2. Na ústním jednání, které soud nařídil na den 9. 7. 2024, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, zástupce žalobce se z ústního, Anonymizováno, jednání omluvil. Z důkazů, které měl soud k dispozici, zjistil následující skutkový stav.3. Z výpisu z katastru nemovitostí, a to , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , bylo zjištěno, že žalovaný je veden jako výlučný vlastník, kromě jiného, pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 331 m² zahrada - zemědělský půdní fond. Ze smlouvy číslo , Anonymizováno, o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, kterou žalobce uzavřel se žalovaným dne 22. 7. 2022, spolu se situačním plánem projektovaného vedení, který tvořil nedílnou součást smlouvy o smlouvě budoucí. Dále soudu byl předložen zápis o předání a převzetí budovy nebo stavby ze dne 13. 10. 2022, kolaudační souhlas s užíváním stavby vydaný MěstÚ , adresa, , Odborem regionálního rozvoje pod číslem , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 20. 3. 2023, ze kterých bylo zjištěno, že stavba byla jednak předána a jednak stavba , adresa, na pozemcích, kromě jiného, parc. č. , Anonymizováno, , adresa, , byla zkolaudována. Soudu byl dále předložen geometrický plán číslo , hodnota, , který byl vyhotoven společností , právnická osoba, . Soudu bylo předloženo rovněž čestné prohlášení mandatáře o nemožnosti vypořádat danou smlouvu se žalovaným, které bylo sepsáno dne 31. 1. 2024. Posledním listinným důkazem byla předžalobní výzva k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 22. 2. 2024, která byla soudu předložena spolu s dokladem o jejím doručování žalovanému.4. Dle § 1785 o.z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o.z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co jí k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1 o.z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě, nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud, podle odst. 2, obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhu stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.5. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je důvodný. V daném případě smlouva o smlouvě budoucí obsahovala přesné znění budoucí smlouvy, nebylo tedy nutné, aby soud určoval obsah budoucí smlouvy ve smyslu ustanovení § 1782 odst. 2 o.z. Z předmětné budoucí smlouvy vyplývá i z ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, podle kterého by dokonce žalobce (v případě nečinnosti žalovaného) mohl podat k příslušnému vyvlastňovacímu úřadu návrh na zřízení věcného břemene, neboť předmětná stavba a související věcné břemeno je ve veřejném zájmu. V tomto řízení bylo současně prokázáno, že byla splněna podmínka, na základě které začala běžet lhůta k uzavření smlouvy, když bylo prokázáno, že byla dokončena a předána předmětná stavba. Jelikož žalovaný na výzvu žalobce k uzavření sjednané budoucí smlouvy nereagoval, soud za užití shora citovaných zákonných ustanovení nahradil projev vůle žalované uzavřít sjednanou budoucí smlouvu tak, jak je uvedeno ve výroku I., kdy nedílnou součástí rozsudku je předmětný geometrický plán vymezující rozsah věcného břemene.6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení zcela úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2000 Kč a ve 2 paušálních náhradách za dva úkony ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., které spočívaly ve předžalobní výzvě a podané žalobě.7. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.