11 C 193/2024-37 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Žalobou podanou k soudu dne 11. 7. 2024, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil souhlas žalované se smlouvou o zřízení věcného břemene tak, jak je přesně uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná je, mimo jiné, jediným a výlučným vlastníkem nemovité věci – pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Žalobce s žalovanou uzavřel dne 20. 4. 2017 smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. V této smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem „, adresa, “. MěstÚ , adresa, – odbor stavebního a životního prostředí vydal dne 21. 11. 2022 kolaudační souhlas s užíváním stavby. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: , Anonymizováno, dne 2. 11. 2022. Následně opakovaně vyzval žalobce, respektive mandatář žalobce žalovanou ke splnění jejího závazku, tedy uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaná do dnešního dne nedoručila podepsanou smlouvu s ověřeným podpisem. Žalobce byl tak nucen podat žalobu na nahrazení projevu vůle žalované k rozhodnutí soudem tak, aby žalobce po právní moci rozhodnutí ve věci mohl sám podat návrh do katastru nemovitostí ke vkladu práva odpovídajícímu věcnému břemeni.2. Na ústním jednání, které bylo soudem nařízeno na den 24. 9. 2024, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila. Z důkazů, které měl soud k dispozici, zjistil následující skutkový stav. Z nahlížení do katastru nemovitostí, z informací o pozemku, bylo zjištěno, že žalovaná je vedena jako výlučný vlastník, Anonymizováno, nemovité věci, a to pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Tato je zapsána na LV , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov. Ze smlouvy číslo , Anonymizováno, o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, kterou žalobce uzavřel se žalovanou dne 20. 4. 2017, bylo zjištěno, že žalobce jako budoucí oprávněný je provozovatelem distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. Žalobce má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení věcného břemene je ze strany budoucí oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. Žalovaná jako budoucí povinná prohlásila, že je výlučným vlastníkem výše uvedené nemovité věci. Budoucí oprávněná uvedla, že bude realizovat na zatížené nemovitosti stavbu s názvem „, adresa, “, přičemž se jedná o síť technického vybavení, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Předmětem smlouvy (článek II.) bylo sjednání závazku obou smluvních stran nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby budoucí oprávněnou od jejího zhotovitele, uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene na výše označený pozemek. Žalobce jako budoucí oprávněný se zavázal vyzvat před uplynutím lhůty sjednané výše, budoucí povinnou k uzavření smlouvy a v rámci této výzvy jí předložit i návrh konečné smlouvy na zřízení věcného břemene. Průběh a rozsah věcného břemene měl být vymezen v geometrickém plánu, který se stane nedílnou součástí smlouvy o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni. Budoucí oprávněná se zavázala na své náklady zajistit vyhotovení geometrického plánu. Tento geometrický plán byl soudu k dispozici a tvoří nedílnou součást rozsudku. V článku III. se kromě jiného smluvní strany dohodly věcné břemeno zřídit úplatně, a to jednorázovou náhradu v celkové výši 1 000 Kč. Soudu byl předložen zápis o předání a převzetí budovy nebo stavby ze dne 2. 11. 2022 a kolaudační souhlas vydaný MěstÚ , adresa, , odborem stavebním a životního prostředí, dne 21. 11. 2022, č. j. , Anonymizováno, , kterým tento úřad povolil užívání stavby „, adresa, “, která se kromě jiného nacházela i na pozemku parc. č. , hodnota, k. ú. , adresa, , tedy ve výlučném vlastnictví žalované. Soudu bylo předloženo rovněž čestné prohlášení mandatáře o nemožnosti vypořádat danou smlouvu s žalovanou, které bylo sepsáno dne 16. 10. 2023. Posledním listinným důkazem byla předžalobní výzva k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 16. 11. 2023, která byla soudu předložena spolu s dokladem o jejím doručování žalované.3. Dle § 1785 o.z., smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o.z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co jí k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 odst. 1 o.z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě, nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud, podle odst. 2 obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhu stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.4. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že návrh žalobce je důvodný. V daném případě smlouva o smlouvě budoucí obsahovala přesné znění budoucí smlouvy, nebylo tedy nutné, aby soud určoval obsah budoucí smlouvy ve smyslu ustanovení § 1782 odst. 2 o.z. Z předmětné budoucí smlouvy vyplývá, i z ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon, podle kterého by dokonce žalobce (v případě nečinnosti žalované) mohl podat k příslušnému vyvlastňovacímu úřadu návrh na zřízení věcného břemene, neboť předmětná stavba a související věcné břemeno je ve veřejném zájmu. V tomto řízení bylo současně prokázáno, že byla splněna podmínka, na základě které začala běžet lhůta k uzavření smlouvy, když bylo prokázáno, že byla dokončena a předána předmětná stavba. Jelikož žalovaná na výzvu žalobce k uzavření sjednané budoucí smlouvy nereagovala, soud za užití shora citovaných zákonných ustanovení nadále nahradil projev vůle žalované uzavřít sjednanou budoucí smlouvu tak, jak je uvedeno ve výroku I., kdy nedílnou součástí rozsudku je předmětný geometrický plán vymezující rozsah věcného břemene.5. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Náklady řízení zcela úspěšného žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a ve 3 paušálních náhradách za 3 úkony právní služby ve smyslu vyhlášky 254/2015 Sb., které spočívaly v předžalobní výzvě, podané žalobě a účasti zástupkyně žalobce u ústního jednání soudu.6. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením 160 odst. 1 o.s.ř.