8 C 190/2023-40 — Okresní soud Brno-Venkov

1. Manžel se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud rozvedl manželství účastníků. Tvrdí, že manželství bylo uzavřeno po sedmileté známosti z důvodu vzájemné citové náklonnosti. Soužití bylo spokojené asi do roku 2013, a následně mezi účastníky docházelo k neshodám a postupnému odcizení. Účastníci spolu dlouhodobě intimně nežijí, dne [datum] se manžel ze společného bydliště odstěhoval. Manželství účastníků je pouze formálním soužitím dvou lidí, a neplní žádnou ze svých funkcí. 2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a potvrdila všechny skutečnosti v něm obsažené. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu, tedy vzal za prokázány tyto skutečnosti. Účastníci spolu nejprve krátkodobě žili v nesezdaném soužití a manželství uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce], oba jako rozvedení, u každého z nich šlo o druhé manželství. Důvodem sňatku byl vzájemný citový vztah manželů. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manžel považoval soužití za spokojené do roku 2013, když následně se vztahy mezi manželi začaly zhoršovat zejména pro rozdílnosti jejich názorů na chod domácnosti a na trávení volného času. Manželka vnímala průběh manželství odlišně. Pečovala o rodiče, tím byla značně vytížená a neměla moc času posuzovat, zda manželství je spokojené. Pro ni hlavní problém v soužití představoval nedostatek citové podpory ze strany manžela. Účastníci se pokoušeli problémy řešit společně, manželka docházela k psychoterapeutce, vztahy mezi nimi se však zlepšit nepodařilo. Intimně se účastníci nestýkají po dobu více než pěti let, bydleli spolu do [datum], kdy se manžel odstěhoval. Do téže doby společně hospodařili, tedy společně jedli, a vařilo se, uklízelo, pralo, žehlilo i nakupovalo pro oba dohromady. Manžel již citový vztah k manželce ztratil a nepřeje si s ní žít. Manželka měla k manželovi citový vztah velmi dlouho, avšak byla nucena to již uzavřít, přičemž při ni nemá význam, aby se vyjadřovala k tomu, zda s manželem chce žít, když on si to již nepřeje. Na začátku roku 2023 manžel navázal známost s jinou ženou a v srpnu 2023 navázala manželka známost s jiným mužem. Oba účastníci počítají s těmito novými vztahy do budoucna. 4. V souladu s ustanovením § 389 odstavec 2 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních se soud pokusil o usmíření manželů, navrhl jim návštěvu manželské poradny a přerušení řízení, poukázal na délku trvání manželství, na vzájemnou pomoc a podporu manželů, a dotázal se na možnost nápravy vzájemných vztahů a odpuštění. Oba účastníci však všechny tyto možnosti odmítli a shodli se na tom, že žádná náprava vztahů mezi nimi již nepřipadá v úvahu. 5. Při právní kvalifikaci zjištěného skutkového stavu je třeba si uvědomit, že do konce roku 2013 byly vztahy mezi manžely, včetně podmínek rozvodu upraveny zákonem o rodině č. 94/1963 Sb., avšak dnem 1. 1. 2014 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon o rodině a nahradil tak jeho úpravu vztahů mezi manžely, včetně rozvodu. Soud v souladu s ust. § 3028 občanského zákoníku posoudil právní poměry týkající se práv osobních a rodinných, včetně podmínek rozvodu manželství již podle občanského zákoníku. Vznik manželství a práva a povinnosti účastníků z toho vzniklé přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku posoudil soud podle předpisů dosavadních platných do konce roku 2013, tedy podle zákona o rodině. Vztahy mezi manžely jsou nyní upraveny v ust. § 687 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle něhož mají manželé rovné povinnosti a rovná práva, jsou si navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Manželství je považováno ve smyslu § 655 občanského zákoníku za trvalý svazek muže a ženy, vzniklý podle zákona, a jeho hlavním účelem je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Z toho vyplývá, že k rozvodu manželství je možné přistoupit jedině ze závažných důvodů. Obdobnou úpravu práv a povinností manželů obsahoval i zákon o rodině, účinný do konce roku 2013. Podmínky rozvodu manželství jsou nyní stanoveny v § 755 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud ve smyslu § 756 občanského zákoníku vždy zjišťuje existenci rozvratu manželství. 6. Z výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr, že v manželství účastníků bylo provázeno neshodami, které se účastníci pokoušeli řešit, avšak bezúspěšně. Do konce února 2023 spolu ještě dokázali žít v tom směru, že běžné každodenní záležitosti jako vaření, uklízení, praní, žehlení či nakupování, byly vykonávány pro oba účastníky dohromady, a oba rovněž se spolu stravovali. Od [datum], tedy po dobu více než deseti měsíců, existuje v manželství účastníků hluboký nesoulad, tedy rozvrat, který je již tak vážný a takové intenzity, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. S ohledem na současný negativní postoj obou účastníků k možnosti usmíření lze pokládat jejich soužití za rozvráceno i nenapravitelně. 7. Soud v souladu s ustanovením § 756 občanského zákoníku zjišťoval i příčiny rozvratu manželství. Tyto spočívají v tom, že účastníkům se nepodařilo skloubit jejich odlišné představy o společném životě do té míry, aby vytvořili spokojené rodinné zázemí, které by bylo přijatelné pro každého z nich. Manželka postrádala citovou podporu ze strany manžela. Rozvrat manželství byl dovršen porušením manželské věrnosti na straně obou účastníků, nejprve na straně manžela a následně na straně manželky, a oba účastníci tak před úsilím o nápravu narušených vztahů dali přednost jiným partnerům. 8. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti má soud za to, že podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku jsou splněny, a proto návrhu manžela vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 9. Soud dodává, že nebylo možné postupovat podle ustanovení § 757 občanského zákoníku, i když účastníci předložili dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného pro dobu po rozvodu ze dne [datum]. Nebyla však splněna další z podmínek citovaného ustanovení spočívající v tom, že ke dni zahájení řízení spolu manželé nežijí déle než šest měsíců. Řízení v této věci bylo zahájeno dne [datum] a účastníci spolu nežijí, jak je výše uvedeno, od [datum], tedy po dobu pouhých 2 a půl měsíce. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 23 zákona o zvláštních řízení soudních, když soud neshledal, že by okolnosti případu odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.