2 C 216/2021-55 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 15 964,25 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uznal svůj dluh z titulu úvěrové smlouvy [číslo] kterou uzavřel žalovaný se [právnická osoba] s.r.o. dne [datum]. Splátkovou dohodou ze dne [datum] pak žalovaný vůči žalobkyni, jíž byla pohledávka postoupena, uznal svůj závazek ze shora cit. smlouvy co do důvodu i výše 15 964,25 Kč a zavázal se jej uhradit do [datum]. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo řízení pro částečné zpětvzetí zastaveno co do částky 210,29 Kč s příslušenstvím. 3. Žalovaný dne [datum] uvedl, že s žalobkyní komunikoval, dohodli se na opětovném splátkovém kalendáři a již uhradil 1 000 Kč. Důkaz o částečné úhradě však žalovaný nepředložil, z jednání konaného dne [datum] se telefonicky omluvil. 4. Z uznání závazku (splátkové dohody) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal co do důvodu (úvěrové smlouvy [číslo]) a výše 15 964,25 Kč, pohledávku žalobkyně se zavázal uhradit ve splátkách po 1 500 Kč celkem nejpozději do [datum] s tím, že ocitne-li se v prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má právo žalobkyně učinit svým prohlášením celý dluh splatným. 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Z přípisu„ zesplatnění dluhu“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 15 964,25 Kč nejpozději do [datum]. 7. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný písemně uznal svůj dluh vzniklý z titulu úvěrové smlouvy [číslo] v částce 15 964,25 Kč. Tím vznikla vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalovaný tuto domněnku nevyvrátil. V době uznání dluh promlčen nebyl, dluh se stal splatným prohlášením o zesplatnění ze dne [datum]. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 753,96 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 870 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 370 Kč ve výši 497,70 Kč. Náhrada nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyni přiznána nebyla, neboť skutečnosti v doplnění uváděné již měly a mohly být součástí žaloby a nejedná se tak o účelně vynaložený úkon právní služby.