2 C 245/2021-48 — Okresní soud v Blansku

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 039 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] při jízdě ve vlaku [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] provozované právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovaná nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby po něm právní předchůdce žalobkyně požadovala jízdné ve výši 39 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, žalovaná ovšem požadované nezaplatila. 2. Na základě Rámcové Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] a tato společnost postoupila pohledávku smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dle oznámení o závadách ze dne [datum] se žalovaná dne [datum] přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]), a to dne [datum] ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] hl.n. a [obec]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila, jak vyplývá z oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum]. Výše jízdného činí 39 Kč a výše přirážky k jízdnému částku 1 000 Kč. 6. Na základě Rámcové Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [PSČ] [anonymizována tři slova] [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] [anonymizována dvě slova] společnost postoupila pohledávku smlouvou ze dne [datum] žalobkyni. 7. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům: Podle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen pověřená osoba) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je, mimo jiné, oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 8. Podle § 7 odst. 3, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů platí cestující jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Podle § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Žalovaná se při jízdě prostředkem veřejné dopravy ve dvou případech neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, proto je podle výše citovaných předpisů povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Protože pohledávka byla postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku, dospěl soud k závěru, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni, což zakládá aktivní legitimaci žalobkyně k vedení sporu. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 039 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.