12 C 164/2023-74 — Okresní soud v Benešově

1.Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 53 840 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení [datum] do zaplacení z částky 40 000 Kč, dále žádala náhradu nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla půjčku ve výši 40 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy o půjčce. Žalovaný se ve smlouvě o půjčce zavázal půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 27 840 Kč v 53 týdenních splátkách ve výši 1 280 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, dosud dluží 53 840 Kč. Uhradil pouze 14 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila na jistině 40 000 Kč a na souhrnném poplatku 13 840 Kč. Pohledávka byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a poté na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému vždy oznámeno. Přes předžalobní upomínku dosud žalovaný dluh nezaplatil. 2. Po provedeném dokazování a zhodnocení listinných důkazů, předložených žalobkyní - smlouvy o půjčce [číslo] se smluvními podmínkami, smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou ze dne [datum] s přílohami, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohami, oznámení postoupení žalovanému s doklady o odeslání, předžalobní upomínky s dokladem o odeslání, dokladu o úhradě 53 840 Kč dne [datum] žalovanou žalobci - podle § 132 o.s.ř., soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu věci: Žalobkyně je právnickou osobou, zapsanou v obchodním rejstříku. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni spolu se souhrnným poplatkem ve výši 27 840 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 1 280 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období, poslední splátku pak dne [datum]. Svým podpisem potvrdil převzetí půjčky ve výši 40 000 Kč v hotovosti. Nedílnou součástí byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupník uzavřely dne [datum], s činností ke dni [datum], smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na postupníka; dále [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v Příloze [číslo]„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Oznámení o obou postoupeních pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému přežalobní upomínku. 3. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzal částku 40 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši 27 840 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit v 53 týdenních splátkách. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně zaplatil na úhradu poskytnuté půjčky pouze 14 000 Kč. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovaným byla s účinností dne [datum] postoupena na [právnická osoba] S á.r.l. a dne [datum] touto společností postoupena na žalobkyni, což obě právní předchůdkyně žalovanému oznámily. Dne [datum] uhradil žalovaný žalobkyni dalších 53 840 Kč. 3. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“). Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 4. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o úvěru ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě přenechal žalobce žalovanému částku 15 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Žalobce netvrdil, že by před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného. 5. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí 33 Cdo 2178/2018, (PR [číslo] s. 757) uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 6. S ohledem na neplatnost smlouvy soud postupoval rovněž podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., podle něhož kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1); bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). 7. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 40 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat