38 C 290/2020 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 400 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [číslo] s úrokovou sazbou ve výši 23,66 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000,00 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000,00 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 406,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 457,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27.03.2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 22.106,00 Kč, z toho na jistinu 11.663,32 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2.100,00 Kč, na poplatek za administrativní činnost 3.000,00 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 5.004,08 Kč a na poplatek za životní pojištění 338,60 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 02.09.2019. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 27.03.2018. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 27.03.2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3.336,68 Kč ode dne 28.03.2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,66 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 4.400,00 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 3.336,68 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0,00 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 995,92 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 67,40 Kč období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, doručováno mu bylo fikcí na adresu jeho trvalého bydliště v souladu s ust. § 45 a násl. o.s.ř. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] zjistil, že ji uzavřel žalovaný a právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] dne [datum], přičemž celková výše spotřebitelského úvěru byla sjednána ve výši [částka] a žalovanému byla poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku splatit formou 58 týdenních splátek, přičemž požadoval jejich hotovostní inkaso. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,66% ročně. Žalovaný se zavázal za půjčku zaplatit celkem 26 506 Kč formou 58 týdenních splátek po 457 Kč s tím, že výše sjednaného úroku činí 2 100 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, poplatek za půjčku 3 000 Kč a pojištění 406 Kč. Z žádosti o půjčku soud zjistil, že žalovaný uvedl i údaje potřebné pro posouzení jeho úvěru schopnosti. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem soud zjistil, že tato byla uzavřena dne 29.11.2018, přičemž jejím předmětem byla i pohledávka za žalovaným. Dne 30.4.2020 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, jíž byl vyzván k úhradě dlužné částky 4 400 Kč, zároveň byl vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobce z původního věřitele. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno rovněž 29.11.2019, přičemž žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 4 400 Kč. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] za předem stanovených podmínek splácení. Smlouva o úvěru byla shledána platným právním jednáním, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník i v době uzavření smlouvy platný zákon o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr v hotovosti, na pohledávku však uhradil jen 22 106 Kč. Soud neshledává neplatným ani ujednání o dalších platbách spojených s poskytnutím úvěru. Sjednaný úrok v sazbě 23,66 % ročně nevybočuje z běžného rámce úvěrových sazeb poskytovaných v daném období. Poplatek za uzavření úvěrové smlouvy je též zcela běžným nákladem spojeným s uzavřením smlouvy i u bankovních subjektů. Co se týká poplatku za hotovostní inkaso, jež žalovaný sám zvolil, pak při přepočtu cena jednoho výběru (tedy 58 týdenních splátek) činí cca 103 Kč Ani tato částka nevykazuje známky jakékoliv diskriminace či znevýhodnění žalovaného jako spotřebitele, nebylo ani tvrzeno, ani prokazováno, že by byl žalovaný ke sjednání hotovostní platby nucen. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.