4 C 198/2019-41 — Okresní soud v Benešově

Dne 31. 12. 2019 podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 103 900,89 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný neplatil předepsané příspěvky do fondu oprav, na správu domu, na zpracování účetnictví, neplatil zálohy na služby související s užíváním bytové jednotky a nezaplatil též nedoplatek z vyúčtování služeb. Písemným podáním ze dne 5. 3. 2020, které soudu došlo dne 6. 3. 2020, vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky ve výši 103 900,89 Kč a úroku z prodlení z částek uvedených v žalobě za dobu od 17. 2. 2020 do zaplacení. Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 10. 3. 2020 sp. zn. 4 C 198/2019 částečně zastavil co do částky 103 900,89 Kč spolu s 9 % ročním úrokem z prodlení z částky 37 132,77 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení a s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky 66 768,12 Kč od 17. 2. 2020 do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstaly kapitalizované zákonné úroky z jednotlivých částek k 16. 2. 2020 v celkové částce 8 499,31 Kč. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle §132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Žalovaný neplatil řádně předepsané příspěvky do fondu oprav, na správu domu, na zpracování účetnictví, neplatil zálohy na služby související s užíváním bytové jednotky a nezaplatil též nedoplatek z vyúčtování služeb v období od roku 2017 do konce října 2019 a zůstal žalobci dlužen celkem částku 103 900,89 Kč. Dluh žalobci uhradil po podání žaloby dne 17.2. 2020, avšak nezaplatil příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 1158 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z“). Podle § 1158 odst. 1 o.z. je bytové spoluvlastnictví spoluvlastnictvím nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty. Dle § 1159 o.z. jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá. Podle § 1180 odst. 1 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Dle § 1181 odst. 1 o.z. platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. Podle § 4 zákona odst. 1 č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty má poskytovatel služeb právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků z prodlení plyne z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaný byl jako vlastník jednotky a člen společenství vlastníků jednotek povinen přispívat na správu domu a pozemku a platit zálohy na plnění související s užíváním bytu, avšak tak nečinil, a proto mu na těchto úhradách vznikl dluh ve výši 103 900,89 Kč, který zaplatil až po podání žaloby. Soud proto žalobě vyhověl, přičemž vzhledem k prodlení žalovaného přiznal žalobci také úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 21. 6. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední červnové zálohy. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 5 260 Kč, celkem 15 780 Kč, podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, jeden úkon právní služby po 2 630 Kč podle § 7 a § 11 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč, celkem 1 200 Kč, podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, poměrnou část soudního poplatku po částečném zastavení ve výši 1 840 Kč, když dle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, soud rozhodl, že se žalobci vrací soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 4 118,10 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 25 728,10 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobce. Ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, soud rozhodl, že se žalobci po částečném zastavení vrací soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, a to v částce 3 196 Kč prostřednictvím účtárny zdejšího soudu (1000 Kč soudní poplatek za zbylý předmět řízení příslušenství ve výši 8 499,31 Kč a 1000 Kč snížení ve smyslu zákona).