8 C 155/2020-16 — Okresní soud v Benešově

Dne 26. 3. 2020 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl ošetřen a následně pobýval v [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo], která je provozována žalobkyní. Žalovanému byl za ošetření a pobyt vystaven daňový doklad [číslo] na částku 1 950 Kč a splatností dne 1. 2. 2019. Žalovaný uvedený dluh uznal co do důvodu a výše uznáním dluhu. Pohledávku však v termínu splatnosti neuhradil a na následnou výzvu zaslanou žalobkyní prostřednictvím právního zástupce nereagoval. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud na základě obsahu spisu učinil následující závěry ohledně skutkového stavu věci: Žalovaný byl dne 2. 1. 2019 ošetřen a pobýval v [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo]. Za ošetření a pobyt mu byl dne 2. 1. 2019 vystaven žalobkyní daňový doklad [číslo] na částku 1 950 Kč se splatností 1. 2. 2019. Podpisem uznání dluhu ze dne 2. 1. 2019 žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše uznal, ale pohledávku neuhradil (z uznání dluhu, z faktury). Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku ze dne 17. 1. 2020 zaslanou mu právním zástupcem žalobkyně. Při právním hodnocení soud vycházel ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách. Dle § 89a odst. 1 zákona o specifických zdravotnických službách je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Dle § 89e odst. 1 věty prvé zákona o specifických zdravotnických službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný byl ošetřen a pobýval v [anonymizována tři slova] [ulice], [obec a číslo], za ošetření a pobyt mu byl vystaven daňový doklad na částku 1 950 Kč, který přes upomínku žalobkyně neuhradil. Žalovaný dluh vůči žalobkyni písemně uznal co do důvodu i výše. Žalobkyně proto požaduje úhradu částky 1 950 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 2. 2. 2019 do zaplacení, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po 200 Kč, celkem 600 Kč, podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, celkem 300 Kč, podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši 400 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně. Soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že ve věci se jedná o tzv. formulářovou žalobu, v níž se mění pouze označení účastníků a dlužné částky. Tento rozsudek obsahuje zjednodušené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř.