8 C 182/2020-17 — Okresní soud v Benešově

Žalobou ze dne 11. 5. 2020 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 3 024 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná cestovala dne 5. 2. 2020 dopravním prostředkem – tramvají linkou 8, a dne 21. 2. 2020 dopravním prostředkem – autobusem linkou 160 veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. Při provedené přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné, proto byla v obou případech na místě vyzvána k zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč (tj. smluvní pokuty). Pohledávka (smluvní pokuta) se stala splatnou v den provedení přepravní kontroly. Na výzvu k úhradě dlužné částky žalovaná nereagovala. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Ze zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 5. 2. 2020 a [číslo] ze dne 21. 2. 2020 vzal soud za prokázané, že žalovaná v těchto dnech cestovala hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní a při kontrole pověřenou osobou se neprokázala platným jízdním dokladem (ze zápisů o provedené přepravní kontrole). Vzhledem k tomu, že žalovaná v obou případech neuhradila uloženou přirážku ve výši 1 500 Kč, byla povinna částku zaplatit následně v doplatkové pokladně žalobkyně, což neučinila (ze smluvních přepravních podmínek, z informací pro cestující a tarifu PID). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila (z předžalobní upomínky a z potvrzení o odeslání). Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2550 o.z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 3 odst. 2 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle §18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Z §18a odst. 3 téhož zákona plyne, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Ze čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek PID plyne, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1500 Kč; při zaplacení na místě nebo v doplatkové pokladně [anonymizována tři slova] [právnická osoba], popř. v doplatkové pokladně subjektu, který na základě pověření provedl přepravní kontrolu, nejdříve následující pracovní den od [číslo] h, nejpozději 15. kalendářní den ode dne uložení přirážky se přirážka snižuje na 800 Kč. Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 10. 1. 2001, [číslo] Sb. má přirážka k jízdnému charakter smluvní pokuty. V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byly dne 5. 2. 2020 a dne 21. 2. 2020 konkludentně uzavřeny smlouvy o přepravě, a to tím, že žalovaná nastoupila do prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobkyní. Žalovaná však porušila přepravní podmínky, jelikož se při přepravní kontrole na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že tuto částku neuhradila na místě ani v doplatkové pokladně, představuje částka 3 024 Kč (2x jízdné, 1 x přirážka) dluh žalované vůči žalobkyni a soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) tak, že jejich náhradu přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni a uložil žalované uhradit žalobkyni částku 1 489 Kč. Tato částka sestává ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, a dále z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) ve spojení s § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přičemž odměna za jeden úkon činí částku 200 Kč. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za tyto 3 úkony ve výši 100 Kč za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši 189 Kč.