8 C 227/2020-100 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou ze dne 10. 8. 2020 na žalované domáhal zaplacení částky 61 274 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 31. 10. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit společně s efektivní úrokovou sazbou 151,61 % v pravidelných splátkách po 2 869 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost splácet, když ničeho neuhradila a věřitel proto přistoupil k zesplatnění dluhu. Žalobce požadoval uhradit novou dlužnou jistinu ve výši 43 374 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění), dále smluvní pokutu ve výši 998 Kč a ve výši 16 502 Kč, úhradu nákladů vzniklých s prodlením ve výši 400 Kč a dále úrok ve výši 95,91 % p.a. z částky 35 000 Kč od 24. 2. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Žalobce byl poučen dle § 118a) o. s. ř., že je povinen doplnit tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované a k tomu označit důkazy s tím, že v případě, že tyto důkazy dle poučení neoznačí, může to mít za následek neunesení důkazního břemene. Pro takový případ soud poučil žalobce o možnosti absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a jiného právního posouzení věci v rámci bezdůvodného obohacení. 4. Ohledně úvěruschopnosti žalobce uvedl, že řádně zjišťoval úvěruschopnost, jak mu ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Schopnost žadatele řádně hradit úvěr byla ze strany věřitele, prověřena na základě dokladu o příjmech (žalobce měl k dispozici výplatní pásky za měsíce září a říjen 2017 a potvrzení zaměstnavatele o průměrné výši měsíčního příjmu zaměstnance ze dne 27. 10. 2017), výpisu z databáze [anonymizováno] a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech a z potvrzení zaměstnavatele plynulo, že celkový čistý měsíční příjem žalované činí 10 800 Kč a celkové měsíční náklady žalované činí 5 277 Kč, volné zdroje tak po odečtení rezervy ve výši 1 000 Kč představují částku 4 523 Kč. Dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázi [anonymizováno] a [příjmení], kdy bylo zjištěno, že žadatel nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žadatele nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žadatele nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žadatelem, doporučil úvěr ke schválení. Věřitel měl rovněž k dispozici formulář hodnocení klienta, ze kterého bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou 4 523 Kč, dále byly zjišťovány informace týkající se jeho stavu, zaměstnání, vzdělání. Ve formuláři hodnocení klienta jsou výdaje pečlivě zkoumány a je to právě klient/žalovaná, kdo je povinen uvést jednotlivé výdaje. K uvedeným výdajům žalobce/věřitel dále přičítá rezervu ve výši 1 000 Kč a zadává zákonné životní minimum, které mu je objektivně známo. Ohledně prověřování výdajů žalobce uvedl, že žalovaná uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení a nemá žádnou vyživovanou osobu. Příjmy žalované převyšovaly její tvrzené výdaje, kdy v tomto případě tedy nelze shledat nemožnost splácet. Není v silách žalobce, jakožto poskytovatele spotřebitelských úvěrů, prověřovat výdaje žalované (klienta) natolik, aby nemohlo dojít k jakémukoliv ovlivnění nebo zatajení ze strany klienta a byla zde tak 100% jistota, že finanční údaje jím uvedené budou vždy přesně odpovídat. Má za to, že klient je zodpovědný, za to, že údaje, které uvede, jsou správné a jedině klient je zodpovědný za to, že pokud uvede úmyslně nesprávné údaje, pak takovému jednání nepřísluší žádná ochrana, natož ochrana soudní. Žalobce zjišťoval veškerá objektivní kritéria, která lze doložit a při sjednávání úvěru postupoval s maximální a řádnou péčí, která lze po něm požadovat, a to nad rámec povinností plynoucích ze zákona. 5. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne 31. 10. 2017 uzavřel žalobce se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč (ze smlouvy o úvěru). Úvěr se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách po 2 869 Kč, celkem se žalovaná zavázala zaplatit 137 712 Kč. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu a poplatky spojené s prodlením (z předsmluvních informací, smlouvy, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře). Při uzavírání smlouvy měl žalobce k dispozici výplatní pásky a potvrzení zaměstnavatele ze dne 27. 10. 2017, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána jako dělník kovovýroby a její průměrný měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil 10 582 Kč. V listině označené jako„ hodnocení klienta“, která je podepsána žalovanou, je uvedeno, že žalovaná je zaměstnána s příjmem 10 800 Kč, náklady na bydlení činí 1 400 Kč, životní minimum 3 410 Kč, celkem výdaje 4 810 Kč plus rezerva 1 000 Kč, volné zdroje 4 990 Kč. Žije ve vlastním bydlení, je rozvedená a má střední vzdělání s maturitou. Žalobce měl rovněž k dispozici kopii občanského průkazu žalované, kdy ověřil, že tento není evidován jako odcizený. Žalovaná neuhradila ničeho, dostala se do prodlení s úhradou hned první splátky a žalobce přistoupil k zesplatnění dluhu k 22. 2. 2018 (z upomínek a oznámení o zesplatnění). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dluhu (z předžalobní výzvy). 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení ú