8 C 322/2020-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 023 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela [anonymizováno] smlouvu, jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova] z provozu [anonymizováno] tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 5 260 Kč. Pojistné bylo sjednáno v délce roční. Pojištění zaniklo ke dni 8. 11. 2019, neboť žalovaný ani přes upomínky žalobkyně nezaplatil dlužné pojistné. Za období od 1. 8. 2019 do 8. 11. 2019 činí dlužné pojistné částku 2 023 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 9. 11. 2019 do 7. 9. 2020 částku 168 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění dle ust. § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který je součástí žalované částky. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil, ač byl opakovaně k úhradě vyzýván. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo dnes již zaniklé pojištění [anonymizováno] (včetně odpovědnosti z jeho provozu) tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Počátečním dnem pojištění bylo sjednáno datum 1. 8. 2019. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 5 260 Kč, hrazené ročně (z pojistné smlouvy, všeobecných podmínek). Žalovaný pojistné řádně nehradil. Pojistná smlouva byla z důvodu neplnění podmínek ukončena s účinností ke dni 8. 11. 2019 a její ukončení bylo žalovanému řádnou upomínkou k zaplacení pojistného avizováno (ze vzorové upomínky a dodejky, ze vzoru zánikového dopisu). Za období od 1. 8. 2019 do 8. 11. 2019, resp. do 30. 11. 2019, tak žalovaný dluží žalobkyni na pojistném částku 2 023 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z této částky od 9. 11. 2019 do 7. 9. 2020 ve výši 168 Kč (z pojistné smlouvy, z bilance smlouvy a přehledu a parametrů produktu). Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění dle ust. § 20 zákona č. 37/2004 Sb., o [anonymizováno] smlouvě, který je součástí žalované částky (ze Sazebníku). Celkem tak žalovaný žalobkyni dluží částku 2 023 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku dne 27. 1. 2020 (z předžalobní upomínky a podacího archu). Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle §2758 odst. 1 o. z. se [anonymizováno] smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě v trvání nejméně jednoho měsíce od doručení upomínky, pojištění marným uplynutím této lhůty zanikne. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví vládní nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V daném případě soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli platnou [anonymizováno] smlouvu. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, neboť nezaplatil sjednané pojistné za období od 1. 8. 2019 do 8. 11. 2019, resp. do 30. 11. 2019, v částce 2 023 Kč, kdy součástí je poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky. Na výzvu žalobkyně, ani předžalobní upomínku nereagoval. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o.z. ve výši dle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti pohledávek. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhradu přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni, a to celkem ve výši 1 489 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, a dále z nákladů právního zastoupení ve výši 1 089 Kč (odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, v platném znění, to celé zvýšené o 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř.). Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužné pojistné. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů pojistných produktů poskytovaných žalobkyní. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.