11 C 196/2020-255 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] ve spojení s jejím doplněním ze dne [datum], změnou žaloby a částečným zpětvzetím ze dne [datum] se žalobce domáhal ochrany své osobnosti proti zásahům žalované. Uvedl, že účastníci jsou doposud manželé, probíhá mezi nimi rozvodové řízení, které je ve fázi úpravy poměrů ke společným nezletilým dětem [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození]. Řízení je vedeno před [název soudu] (dále také jen„ opatrovnický soud“). Žalovaná před opatrovnickým soudem, svou praktickou lékařkou [anonymizována dvě slova], příslušnými pracovníky [anonymizováno] [obec] a [obec a číslo] a soudní znalkyní [příjmení] [příjmení] o žalobci uvádí lživá tvrzení, a to konkrétně, že ji žalobce dne [datum] před dětmi nakopl a způsobil jí bolestivé zranění malíčku, v jehož důsledku kulhá (slovy„ manžel jí nakopl nohu“,„ manžel mě před dětmi fyzicky napadl… a kopnul mě zezadu do nohy, … pohmoždil mi malíček“). Rovněž použila termín„ domácí násilí“ ve vztahu k opatrovnickému soudu a obavu z fyzického napadení před soudní znalkyní [příjmení] [příjmení]. Nadto si k předání nezletilých vodí svědky, zjevně také z obavy napadení. Uvedl, že v době údajného nakopnutí byla v bytě přítomna matka žalobce (z důvodu dřívějšího obvinění žalované a zavolání Policie ČR), která žádný incident nezaznamenala. Podotkl, že žalovaná dne [datum] na žalobce přivolala Policii ČR v jeho nepřítomnosti z důvodu, že ji odmítá pustit do sklepa, jistě by se nezdráhala volat Policii tím spíše, pokud by došlo ze strany žalobce k jejímu fyzickému napadení. Dále žalovaná nepravdivě o žalobci uvádí difamující informace ohledně jeho chování ve vztahu k nezletilým dětem. V této souvislosti psycholožce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělila, že jedna z dcer„ nechce jezdit s otcem v autě, protože ji stále poutá pásem mezi nohama, říká, že jí to je nepříjemné na pipinu a že jí vadí, že jí tatínek furt fotí nohy…“ a že si„ [jméno] nechtěla nechat od otce fotit (nahé nohy) a otec ji za to ztloukl…“. Žalovaná též nepravdivě uvádí, že žalobce nezletilé trýzní prostřednictvím svého otce a v tomto směru žalobci píše e-maily. Dále žalovaná na [anonymizováno] a opatrovnickému soudu zaslala v této souvislosti zprávu, že otec mladší dceru [jméno]„ velmi přetěžuje a každé učení probíhá s jejím brekem (tchán řvoucí na [jméno]) … manžel se svým otcem děti drtí psychicky“. Žádná z uvedených tvrzení nejsou pravdivá, žalobce žalovanou nikdy nenakopl ani jinak fyzicky nenapadl a v žádném případě nijak neubližuje svým nezletilým dětem. Uvedená tvrzení jsou vyfabulovaná ve snaze žalované odvést nezletilé z jejich bydliště do [obec] tak, jak žalovaná žalobci dlouho vyhrožovala, a aby získala výhodnější pozici u opatrovnického soudu, což se jí s úspěchem daří. Poukazuje na skutečnost, že ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], vypracovaného v opatrovnickém řízení, vyplývá, že žalobce nemá agresivní sklony, naopak žalovaná má sklony k až bezohlednému agresivnímu sebeprosazování, byl u ní shledán problematický vztah k ostatním, senzitivní vztahovačnost a pravděpodobně nepodložené obviňování druhé strany, a dále, že děti žádné údajné nakopnutí neviděly. 2. Žalobce shrnul, že shora uvedenými jednáními bylo a je zasahováno do jeho vážnosti ve veřejném a profesním životě, jelikož je snižován v očích soudů, lékařů a úřadů. Současně je ohrožena jeho profesní čest jako vojáka z povolání (údajné nakopnutí s dlouhodobě přetrvávajícími následky či trýznění vlastních dětí ohrožuje i jeho postavení v povolání). Rovněž je zasažen v soukromém životě, neboť jsou v důsledku nepravdivých tvrzení omezována jeho práva ve vztahu k péči o nezletilé děti (opatrovnický soud reflektuje nepravdivá tvrzení žalované v neprospěch žalobce) a je také poškozován v očích ostatních osob (kamarádů), je mu bráněno žít spokojený rodinný život. Vše uvedené mu způsobuje psychickou újmu. Nahrávky, které žalovaná účelově s nezletilými dětmi pořizuje, jsou vyfabrikované, komediální a účelové. Dcery se žalobci svěřily, že je s žalovanou cvičí, dokud není spokojená. Je zjevné, že žalovaná je za účelem zdevastování života žalobce a očernění jeho osoby schopna učinit cokoliv. Žalobci se nedostává soudní ani jiné ochrany a jeho situace se stává bezvýchodnou. 3. Za útoky uvedené výše v bodě 1 žalobce požadoval zadostiučinění ve formě omluvy (ve znění dle výroků tohoto rozsudku). Tuto omluvu žalobce požadoval odeslat jemu a dalším adresátům na adresy specifikované u každého z nich, dále požadoval peněžité zadostiučinění ve výši [částka] s odkazem na závažnost a intenzitu útoků. Žalobce uplatnil i zdržovací nároky, tedy aby byla žalované uložena povinnost zdržet se tvrzení o tom, že ji žalobce nakopl a tím jí způsobil jakoukoliv újmu a dopouštěl se na ní domácího násilí a dále, aby se zdržela tvrzení o tom, že žalobce ubližoval nezletilým dcerám [jméno] a [jméno] [příjmení] a tvrzení o tom, že se dopouštěl jejich psychického trýznění prostřednictvím svého otce. Uvedl, že žalovaná daná tvrzení opakovaně uvádí a trvá na nich, hrozí tak jejich opakování v budoucnu. 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že ve vztahu k žalobci nikdy nepoužila termínu„ domácí násilí“. Pokud to jedenkrát bylo uvedeno v podání adresovanému opatrovnickému soudu, nepsala je žalovaná, nýbrž její zástupce a jeho obsah byl takový, že případnému domácímu násilí by děti neměly být přítomny. Kromě incidentu ze dne [datum] (nakopnutí) nikdy k ničemu podobnému nedošlo. S následky zranění se potýkala půl roku a omluvit by se měl žalobce. Praktické lékařce MUDr. [anonymizováno] byl původ zranění sdělen k jejímu dotazu, [anonymizováno] a opatrovnickému soudu byl incident sdělen, jelikož byl rozhodný pro odstěhování žalované s dětmi od žalobce. O incidentu existují objektivní důkazy – lékařské zprávy. Žalovaná nikdy žalobce neobvinila z páchání násilí na nezletilých dcerách nebo z toho, že by se měl dopouštět jejich trýznění prostřednictvím svého otce. K jí uvedenému psychickému drcení konstatovala, že žalobce dával [jméno] při domácí výuce stejné úkoly jako [anonymizováno] a [jméno] to nezvládala. Psychické drcení byl možná příliš silný výraz, ale [jméno] byla přetěžována. Skutečnost, že otec žalobce dcery trýzní tím, že na ně křičí a říká jim, že se maminka utopí a umře, je doložena výpovědí dcery u PhDr. [příjmení]. Pokud cokoliv zmínila (u opatrovnického řízení uvedla, že žalobce [jméno] ztloukl, protože na něj vyplázla jazyk a dal jí na zadek), jednalo se vždy o jednorázové tvrzení. Nadto„ dát dítěti na zadek“ a dopouštět se na něm násilí jsou obsahově diametrálně odlišné pojmy, žalovaná považuje výrazy použité žalobcem za přehnané. Uváděla, že pokud bylo nějakým jejím jednáním zasaženo do důstojnosti, cti či vážnosti žalobce, měl by žalobce jednoznačně a konkrétně uvést, jakým jejím vyjádřením se tak stalo. Podotkla, že zásahu do cti a vážnosti člověka se nelze dopustit jednáním, které není objektivně způsobilé vyvolat veřejné (dehonestační) účinky. 5. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaná před ostatními osobami tvrdí, že ji žalobce dne [datum] před dětmi fyzicky napadl tak, že ji nakopl zezadu do nohy, v důsledku čehož utrpěla poranění malíčku, kulhala a následky přetrvávaly v řádu měsíců s tím, že tento incident byl důvodem jejího odchodu s dětmi ze společné domácnosti se žalobcem. Skutečnost, že o dotčeném nakopnutí žalovaná hovořila konkrétně před osobami z [anonymizováno] vyplývá z e-mailu žalované ze dne [datum] adresovaného [anonymizováno] [obec], v němž žalovaná zmiňuje, že celá situace mezi manžely vygradovala tím, že ji manžel před dětmi fyzicky napadl, tudíž se rozhodla s dětmi přestěhovat zpět do [obec]. Z jejího návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne [datum] a z usnesení [název soudu], č.j. [číslo jednací], vyplývá, že žalovaná před opatrovnickým soudem uvedla, že ji po jednání na [anonymizováno] konaném dne [datum] následující ráno žalobce před dětmi fyzicky napadl a kopnul ji zezadu do nohy, čímž jí pohmoždil malíček, který si narazila o kuchyňskou linku; obě dcery brčely a prosily matku, ať se s nimi vrátí zpátky do [obec]. Z uvedeného důvodu se žalovaná rozhodla vrátit do benešovského bytu, v němž s dětmi bydlela do září 2016, jelikož domácí násilí je to poslední, čemu by měly být tak malé děti přítomny. Dále uvedla, že žalobce vůči ní stupňoval svou agresivitu, strkal do ní, dloubal do ní knížkou, v noci na ni otevřel okno. Dále o nakopnutí žalobcem žalovaná hovořila před svou přítelkyní – svědkyní [jméno] [příjmení], což vyplývá z jejího svědeckého výslechu, a MUDr. [jméno] [příjmení], což vyplývá z lékařské zprávy této lékařky ze dne [datum] a PhDr. [jméno] [příjmení], což vyplývá ze znaleckého posudku této znalkyně ze dne [datum] (str. [číslo]). Mezi stranami bylo sporné, zda k tomuto incidentu, tj. k úmyslnému nakopnutí žalované ze strany žalobce, došlo, poněvadž žalobce toto tvrzení označoval za smyšlené. Vzhledem k tomu, že v tomto směru žalovanou tížil tzv. důkaz pravdy jejích tvrzení (srov. body [číslo] níže)