12 C 225/2021-18 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uváděl, že Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o úvěru (úvěr on-line) a o stavebním spoření s účtem č. [bankovní účet] (dále jen„ Smlouva“). Úvěr byl žalovaným jednorázově čerpán ve výši [částka] dne 20. 5. [číslo]. Úvěr měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splátky měly být hrazeny vždy nejpozději k 25. dni v měsíci, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Roční úroková sazba byla dle čl. 4 Smlouvy stanovena ve výši 8,45 % p. a. Žalobce využil možnosti snížení úrokové sazby a pro první období tak platilo úrokové zvýhodnění 3,60 % ročně. Roční úroková sazba tak činila 4,85 % ročně. Dle čl. 5 Smlouvy má žalobce právo požadovat úhrady za úkony související s poskytnutím, správou, a popř. vymáháním úvěru podle Ceníku stavební spořitelny, žalovaný se dále v čl. 8 Smlouvy zavázal k zaplacení smluvní pokuty ve výši, která o 10 % převyšuje sjednanou úrokovou sazbu z překlenovacího úvěru, a o z dlužných splátek pro případ porušení smluvních povinností. Žalovaný za dobu trvání Smlouvy uhradil částku v celkové výši [částka], a to jednou splátkou. Byl proto žalobcem opakovaně upomínán, dopisem ze dne [datum] byla žalovanému zaslána poslední výzva k úhradě dlužné částky na úvěru. Poslední výzvou k úhradě dlužní částky na úvěru byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že úvěrový účet vykazuje dlužnou částku ve výši [částka], kterou je nutné uhradit nejpozději do [datum]. Žalovaný byl dále upozorněn na skutečnost, že v případě neuhrazení celkové dlužné částky, se stane celý zůstatek úvěru včetně příslušenství ke dni [datum] splatným. Žalovaný však ani přes výzvy veškeré své závazky zcela nevyrovnal, neboť nebyly uhrazeny splátky za měsíce červen 2020, červenec 2020, srpen 2020 a září 2020 ohledem na tyto skutečnosti byl Úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalobce poskytl žalovanému„ bezúročné období“ (konkrétně od [datum] do [datum]) pro vyrovnání celkové dlužné částky. Datum [datum] je pak okamžikem, od kterého počíná běžet úročení pohledávky, když žalobce za„ bezúročné období“ nepožaduje po žalovaném zákonný úrok z prodlení z celé pohledávky. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina pohledávky částku v celkové výši [částka]. Po zesplatnění úvěru již žalovaný ničeho neuhradil, na obchodních úrocích z úvěru je dlužen částku ve výši [částka], na úhradách za správu a vedení účtu včetně pojištění (dále jen„ Poplatky“), účtované žalované na základě čl. 9 [číslo] Smlouvy je dlužen [částka] a na smluvní pokutě, účtované v souladu s čl. 8 Smlouvy (žalovaný se zavázal k úhradě smluvní pokuty z úložky nebo její části, s jejíž úhradou je v prodlení) dluží [částka]. Přes zaslanou předžalobní upomínku žalovaný dosud ničeho neuhradil. Žalovanému byla dne [datum] doručena žaloba a předvolání k prvému jednání ve věci, nařízenému na den [datum], tedy déle než deset dnů přede dnem konání jednání. V předvolání byl žalovaný poučen, že pokud se k prvnímu jednání ve věci bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se přesto bez jakékoliv omluvy k prvému jednání ve věci dne [datum] nedostavil. Žalobce, který se k prvnímu jednání ve věci dostavil, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání. Zároveň nejde o věc, v níž by nebylo možné uzavřít smír (§ 99 o.s.ř.). V tomto případě tak byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, proto soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, neboť tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. Žalovaný řádně nesplácel úvěr, který mu byl právním předchůdcem žalobce poskytnut dle platně uzavřené úvěrové smlouvy, proto je povinen doplatit dosud nesplacenou část úvěru, poplatky a zaplatit i smluvní pokutu, sjednanou pro případ nikoliv řádného splácení úvěru; s touto úhradou dluhu (nesplacené jistiny, příslušenství i smluvní pokuty) je v prodlení. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od 1.1.2014, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o úvěru, o smluvní pokutě a o prodlení dlužníka. Podle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § [číslo] úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § [číslo] odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o postoupení pohledávky žalobci, soud postupoval podle § [číslo] o změně v osobě věřitele – žalobce prokázal platnou smlouvou o postoupení svou aktivní legitimaci v této věci. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný a zaslal žalovanému předžalobní upomínku. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále náklady právního zastoupení za první tři úkony právní služby [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014 (vzhledem k datu podání žaloby v této věci). Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení - dle bodu 3. přes [částka] do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka] a DPH 21 % ve výši [částka] Poslední úkon právní služby byl poskytnut po podání žaloby, jde o účast při jednání soudu dne [datum], zde náleží odměna podle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. d) ve výši [částka] a režijní paušál [částka] za tento úkon právní služby dle § 13 odst. 3. Dále soud přiznal výdaje související s cestou právní zástupce žalobce k jednání soudu ze sídla v [obec] do [obec] a zpět, při délce cesty 100 km, průměrné spotřebě vozidla 6,7 litru nafty na 100 km náhradě za 1 km [částka] a ceně nafty [částka] jde o cestovné ve výši [částka] (§ 13 odst. 4, zákon č. 119/1992 Sb.), dále náleží náhrada času promeškaného touto cestou, vzhledem ke vzdálenosti v rozsahu 4 půlhodin po [částka], tedy celkem [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb.). Konečně opět náleží 21% DPH z těchto nákladů, tedy [částka], dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Tento rozsudek je odůvodněn dle § 157 odst. 3 o.s.ř, podle něhož v odůvodnění rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro zmeškání.