12 C 27/2021-67 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizována tři slova]“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úroky ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka] v celkem 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný porušil svou povinnost splácet, když poslední splátku uhradil dne [datum]. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo [anonymizována tři slova] právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, jež činila celkem [částka]. Pohledávku za žalovaným postoupila [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] podepsali právní předchůdce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] s žalovaným listinu s názvem smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Podpisem smlouvy o úvěru potvrdil žalovaný převzetí částky [částka] v hotovosti. Úvěr se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši [částka], poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši [částka], to vše v celkem 14 pravidelných měsíčních splátkách po [částka] (ze smlouvy o úvěru [číslo]). Žalovaný porušil svou povinnost splácet, dle tvrzení žalobkyně na poskytnutý úvěr uhradil pouze [částka] (z přehledu splátek). Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze [číslo]„ Seznam postoupených pohledávek“ této smlouvy postoupeny s účinností ke dni [datum] na žalobkyni. Postoupenou pohledávkou je i žalovaná pohledávka za žalovaným (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě (z dopisu ze dne [datum]). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání). 4. Žalobkyně byla soudem dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99 /1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) poučena, aby doplnila skutková tvrzení o tom, zda a jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru a k takto doplněným tvrzením navrhla důkazy k jejich prokázání s tím, že pokud žalobkyně tvrzení nedoplní nebo svá tvrzení neprokáže, bude nárok uplatněný žalobou posouzen podle zásad bezdůvodného obohacení. Po tomto poučení žalobkyně uvedla, že [anonymizována tři slova] s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovaným uzavřena smlouva. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem [částka] a že výše jeho měsíčních výdajů činí [částka]. Na základě těchto údajů, které si žalobkyně ověřila z dodatku k pracovní smlouvě a výplatních pásek, dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka] je dostatečná. 5. Z žádosti žalovaného o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem [částka]. Výdaje uvedl v celkové výši [částka], z toho [částka] výdaje na bydlení, [částka] výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady, [částka] výdaje na telefon a dále výdaje ve výši [částka] na měsíční splátky stávajících půjček (věřitel [anonymizována dvě slova], z celkové výše dluhu [částka] zbývá doplatit [částka]). Žalovaný k žádosti o úvěr doložil dodatek k pracovní smlouvě ze dne [datum], kterým se svým zaměstnavatelem sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou. Dále předložil výplatní pásky za měsíce únor, březen a duben roku 2018, ze kterých byl zjištěn jeho měsíční příjem v uvedených měsících ve výši [částka], [částka] a [částka]. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, bydlí v družstevním bydlení a nemá žádné vyživované děti. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši ú