12 C 272/2021-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se na žalovaném žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky [částka] a návrhem podaným dne [datum] zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že žalovaný se na lince hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba] – nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnil podmínky pro to, aby na něm právní předchůdce žalobce požadoval úhradu žalované částky – přirážky a jízdného. Právní předchůdce žalobce na žalovaného převedl svou pohledávku za žalovanou smlouvou. Žalobce předloženými listinami prokázal svá tvrzení, uvedená v žalobě. Soud takto vzal po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. za prokázané, že žalovaný porušil Smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní přepravu a je proto povinen uhradit jízdné (platné v době zjištění porušení Smluvních přepravních podmínek) a přirážku k jízdnému (stanovenou Smluvními přepravními podmínkami) a to v den porušení Smluvních přepravních podmínek. Žalovaný jako cestující bez platné jízdenky, využil dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec], ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] – [obec] [obec], ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] – [obec] [obec] a ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] [obec] – [obec], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částce 1x [částka] a 3x [částka]. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku [částka], a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba], tak vznikla vůči žalovanému pohledávka [částka] (dále jen "pohledávka"). [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky [číslo] bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] uzavřené dne [datum]. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel postoupila dne [datum], dne [datum] a dne [datum] uvedené tři pohledávky včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo součástí postoupení souboru pohledávek ve smyslu § 1887 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne [datum]. Dnem následujícím po takových jízdách, tj. dnem [datum], [datum], [datum] a [datum], se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou těchto částek. Při právním zhodnocení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., kdy postupoval podle § [číslo] o přepravě osob ve spojení s přepravními podmínkami [právnická osoba], dále podle § [číslo] a násl. o postoupení pohledávky, a pokud jde o prodlení žalované, podle § 1968 a násl. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V daném případě žalobce prokázal, že je právním nástupcem původního věřitele, jehož dopravním prostředkem se žalovaný ve čtyřech případech přepravoval bez jízdního dokladu; je tak povinen zaplatit jízdné za tyto jízdy a čtyřikrát přirážku k jízdnému – a to nyní žalobci, který je ve sporu aktivně legitimován. S úhradou je žalovaný v prodlení, je proto ode dne následujícího po vzniku dluhu povinen platit i úrok z prodlení z dlužných částek v zákonné výši. Přesto dosud, přes výzvu žalobce, svůj dluh neuhradil, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.7.2014. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po [datum], a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x [částka] – [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x [částka] – [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka]. Pro úplnost soud uvádí, že náklady řízení jsou přiznány pouze v účelně vynaloženém rozsahu, tedy tak, jako kdyby žalobkyně podala jedinou žalobu, uplatňující všechny nároky zároveň; tedy výše nákladů je stanovena z předmětu řízení ve výši [částka], uplatněného jediným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu s poplatkovou povinností ve výši [částka]. Takovému postupu z hlediska dat podání žalob a totožné osobě žalovaného nic nebránilo. Nedoplatek soudního poplatku ve výši [částka] – tedy 2x [částka] (výrok III.) žalobkyni vznikl v důsledku podání časově druhého návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (původně řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka]), kdy však z důvodu spojení s řízením sp. zn. [spisová značka] nedošlo ani v jednom z řízení k vydání elektronického platebního rozkazu; proto je třeba, aby žalobkyně v souladu s položkou 2 bod 2. - ve spojení s položkou 1 bod 1. písm. a) – Sazebníku soudních poplatků doplatila soudní poplatek v obou původně zahájených řízeních do částky [částka] (dosud bylo uhrazeno 2x [částka]), tedy doplatila 2x [částka] – [částka]. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.