20 C 174/2022-134 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 3.2022 a doplněnou podáním ze dne 12. 6. 2023 domáhala proti žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 880,16 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 30. 8. 2021 Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s obch. podmínkami žalobkyně. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Téhož dne uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě něhož požádal o kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Uvedený kontokorent byl téhož dne žalobkyní schválen a žalovanému bylo umožněno jeho čerpání na výše uvedeném účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušoval smluvní podmínky poskytnutí kontokorentu, přistoupila žalobkyně ke dni 31. 1. 2022 k jeho zesplatnění, k uvedenému dni pohledávka za žalovaným byla tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 10 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 463,80 Kč. Dále žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávky ve výši 880,16 Kč odpovídající nezaplaceným poplatkům za výběry z bankomatů ve výši 92,16 Kč a pohledávka 788 Kč odpovídající dlužnému pojistnému na základě přihlášení k pojištění, které žalovaný s žalobkyní sjednal dne 30. 8. 2021. Veškeré uvedené částky žalovaný žalobkyni ani přes písemné upomínky neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka, který namítl uzavření smlouvy, když uvedl, že nebyla prokázána totožnost žalovaného při uzavření smlouvy a nelze ani prokázat, že by se žalovaný v době uzavření smlouvy vyskytoval v České republice. 3. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána rámcová smlouva, na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet (rámcová smlouva [číslo]), kdy v rámci uzavřeného dodatku žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o možnosti čerpání kontokorentu do výše 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou 18,90 % s průběžným splácením z účtu žalovaného (dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouvy o poskytnutí kontokorentu). Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského a řidičského průkazu. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného zcela úměrně výši poskytnutého kontokorentu (úvěrová zpráva). Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že k datu zesplatnění 31. 1. 2022 činila nesplacená jistina kontokorentu 10 000 Kč, záporný zůstatek na účtu a dlužný úrok činil 463,80 Kč. Podle výpisu z účtu činil záporný zůstatek na účtu žalovaného ke dni 17. 3. 2022 - 880,16 Kč. Žalovaný se dne 30. 8. 2021 přihlásil k pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti s měsíčním pojistným 150 Kč měsíčně a životním pojištěním ve výši 180 Kč měsíčně (přihlášení k pojištění, rámcová pojistná smlouva). Skutečnosti uvedené žalobkyní v podané žalobě vyplývají též z výpisu z běžného účtu. 4. Soud zamítl pro nadbytečnost návrhy na provedení důkazů ověřením pravosti podpisu žalovaného a výslechem matky žalovaného, jelikož pokud žalovaný namítal, že nebyla prokázána jeho totožnost při uzavírání smluv, tak totožnost žalovaného byla bezpečně prokázána jeho občanským a řidičským průkazem. <i>5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 6. Na základě výše uvedené smlouvy o poskytnutí kontokorentu žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý kontokorent dle podmínek ve smlouvě a v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, a to včetně příslušných poplatků za sjednání úvěru a kontokorentu. Žalovaný svoje povinnosti řádně a včas splácet poskytnutý úvěr a kontokorent nesplnil, proto žalobkyně v souladu s obch. podmínkami přistoupila k zesplatnění obou úvěrů o čemž žalovaného informovala dopisem ve kterém jej současně vyzvala k úhradě dluhu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svých peněžitých závazků z titulu cit. smluv o úvěru a kontokorentu, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky i nárok na úhradu zákonného a smluvního úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., a to vč. nároku na úhradu dlužného pojistného a poplatků. Proto soud žalobě žalobkyně vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Námitka žalovaného byla nedůvodná, jelikož žalobkyně zjistila před uzavřením smluv totožnost žalovaného z jeho občanského a řidičského průkazu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku. Jiné náklady žalobkyně nepožadovala. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.