4 C 121/2020-91 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, sestávající z jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] ke dni postoupení pohledávky, a dále ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalovaný však smluvní ujednání porušil, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který přes upomínky nevyrovnal. [právnická osoba], proto převedla pohledávku dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum], ve kterém byl současně vyzván k úhradě nepovoleného debetu. [právnická osoba], postoupila pohledávku ke dni [datum] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne [datum]. Po postoupení pohledávky nebylo na dlužnou částku ničeho hrazeno. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky, ale na výzvu nijak nereagoval. 2. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Polska, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne [datum], podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.) 3. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ustanovil zdejší soud žalovanému opatrovníka z důvodu, že se nepodařilo žalovanému doručit soudní písemnost na poslední známou adresu žalovaného. 4. Opatrovník žalovaného namítl promlčení pohledávky. Žalobce tvrdí, že splatnost nastala dne [datum], když právní předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku za žalovaným na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, ale má za to, že povinnost vrátit nepovolaný debetní zůstatek vznikl v okamžiku, kdy byl účet přečerpán, což není známo. Většina pohledávky je promlčena s výjimkou ceny za služby moje zdravé finance za vedení účtu, který je předepsán k [datum] ve výši [částka]. 5. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Z rámcové smlouvy o finančních službách a smlouvy o účtu ze dne [datum] vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], žalovanému zřídila účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a oznámení [právnická osoba], o úrokových sazbách. Pro porušení smluvních ujednání ze strany žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] vypověděla smlouvu o účtu a souvisejících dohod. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z rámcové smlouvy o finančních službách, smlouvy o účtu, všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu, oznámení [právnická osoba], a sazebníku [právnická osoba], výpovědi smlouvy o účtu, smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, výpisu z OR, z transakční historie, výzvy k plnění včetně poštovního podacího archu, oznámení. 6. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku (dále jen o. z.) účinného od 1. 1. 2014, zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o účtu, o bezdůvodném obohacení a o prodlení dlužníka. Podle § 2662 o.z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o.z. soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2). Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 8. V daném případě vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o účtu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční služby – vedení účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když přečerpal finanční prostředky na svém účtu a na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Proto po ní právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními požadovala uhrazení dluhu včetně úroku z prodlení. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. [právnická osoba], následně postoupila svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, a toto postoupení žalovanému oznámila. Žalovaný do dnešního dne neuhradil dlužnou částku, ovšem při ústním jednáním byla vznešena námitka promlčení, kterou se soud podle výše uvedených zákonných ustanovení zabýval. Na základě dokazování tak bylo zjištěno, že většina uplatněných pohledávek žalobkyně byla promlčena. Splatnost těchto pohledávek nastala více než před třemi roky, když žaloba byla podána ke dni [datum]. Soud tak zjistil, že nebyla promlčena pouze pohledávka ve výši [částka] za poplatek za vedení předmětného účtu, která je předepsána ke dni podání žaloby, tedy ke dni [datum]. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum], tedy ode dne následující po dni splatnosti dlužné částky. Ve zbylé části pak soud žalobu zamítl s ohledem na vznešenou námitku promlčení opatrovníkem žalovaného. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., tak, že náleží žalovanému, a to v rozsahu, v němž měl ve věci úspěch za současného zohlednění úspěchu žalobkyně. Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu (advokátního tarifu). Soud tak uložil žalobkyni povinnost uhradit žalovanému částku [částka]. Při úplném úspěchu ve věci by žalovanému náležela částka [částka]. Tato částka pak sestává z odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c), bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) (převzetí a příprava právního zastoupení, nahlížení do spisu) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku [částka] a dále odměny advokáta za 2 úkony právní služby podle § 7 bod 3 (účast na soudním jednání dne [datum] a dne [datum]) advokátního tarifu, přičemž odměna za jeden úkon činí částku [částka]. Žalovaný byl ve věci úspěšný ohledně částky [částka], což představ