4 C 285/2021-41 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], která část závodu této společnosti převedla ve prospěch společnosti [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout hotovostní neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatky za vyhodnocení a sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši [částka] Celkem se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky ve 13 měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaná však svou smluvní povinnost nesplnila, neboť sjednaný úvěr řádně nehradila. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení jistiny ve výši [částka], dlužného úroku ve výši [částka], dlužného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši [částka], dlužného poplatku za sjednání úvěru ve výši [částka] a dlužného inkasního poplatku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení od [datum]. Úvěruschopnost žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně řádně zkoumána, a to na základě údajů žalované o výši jejích měsíčních příjmů a výdajů a lustrací v příslušných informačních systémech. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podepsána listina označená jako smlouva o úvěru. Smlouvou o úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový bezhotovostní úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatky za vyhodnocení a sjednání úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši [částka]. Převzetí částky ve výši [částka] v hotovosti žalovaná stvrdila svým podpisem. Celkem se zavázala vrátit [částka] ve 13 měsíčních splátkách po [částka] Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (ze smlouvy o úvěru). Žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené, její průměrný čistý měsíční příjem je [částka], průměrné měsíční výdaje je [částka], dále uvedla, že má 2 vyživovací povinnosti, průměrné měsíční výdaje na domácnost činí [částka] a dále uvedla, že průměrné měsíční příjmy celé domácnosti jsou [částka] (ze žádosti o poskytnutí úvěru). 4. [právnická osoba] ke dni [datum] převedla část závodu ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno a žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky (z předžalobní upomínky a dokladu o odeslání). 5. Dále soud zjistil, že proti žalované jsou již od roku 2003 do současné doby vedena exekuční řízení a řízení o zaplacení pohledávek v různých výších u jiných společností (z výpisu zapsaných věcí vedených Okresním soudem v Benešově proti žalované). 6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně listinu označenou jako smlouva o úvěru. Při jejím podpisu žalovaná převzala částku [částka] Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatky za vymezené a specifikované služby (úrok, poplatky za vyhodnocení úvěru a za sjednání úvěru a inkasním poplatek). Celkem měla vrátit částku [částka]. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla dne [datum] postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila a vyzvala jí k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žalobkyně žádné důkazy. 7. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Ohledně dalšího příslušenství soud vycházel z § 1970 OZ, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení pro posuzované období stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o postoupení pohledávky, soud vycházel z ustanovení § 1879 OZ občanského zákoníku, podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ aplikovatelný ZoSÚ“). Podle § 9 aplikovatelného ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá aplikovatelného ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, je podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů žalované o výši jejích měsíčních příjmů a výdajů a lustrací v příslušných infor