4 C 297/2020-56 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva – Pojištění majetku a odpovědnosti občanů - BH [číslo] s počátkem pojištění [datum]. Na základě smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě a žalovaný byl povinen řádně hradit sjednané roční pojistné ve výši [částka] s četností placení ročně. Pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení sjednaného pojistného ke dni [datum]. Žalobkyně se domáhá úhrady dlužného pojistného ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu sjednaného poplatku ve výši [částka] za vyhotovení a odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného po zániku pojištění. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby dluží žalovaný žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalovanému ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu. Závěrem opatrovník navrhoval, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť měl za to, že návrhy žalobkyně nebyl předloženými listinami prokázán. Dle opatrovníka nebylo zřejmé, kdy měla vzniknout služba sjednaná pojistnou smlouvou a zda byla vůbec po uvedenou dobu poskytována. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Polska, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne [datum], podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 a 18. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.) Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z pojistné smlouvy pojištění majetku a odpovědnosti občanů č. [číslo] vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od [datum]. Dohodli se na ročním pojistném ve výši [částka] s roční splatností. Z důvodu nehrazení pojistného byla žalovanému zaslána upomínka k zaplacení dlužného pojistného, oznámení o zániku pojištění pro neplacení pojistného a informace o nedoplatku pojistného. Dále byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum] Tyto skutečnosti má soud za prokázané z pojistné smlouvy, upomínky na dlužné pojistné, oznámení o zániku pojistné smlouvy, informace o nedoplatku pojistného a předžalobní výzvy včetně poštovního podacího archu. Při právním posouzení soud vycházel ze zákona [číslo] občanský zákoník, ve kterém podle § [číslo] se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § [číslo] odst. 1 vydá pojistitel pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy. Podle § [číslo] odst. 1 má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla platně uzavřena pojistná smlouva. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, neboť nehradil sjednané pojistné a na výzvy žalobkyně nereagoval. S ohledem na shora uvedené soud žalobě plně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupkyně žalobkyně plátkyní, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka] Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.