4 C 378/2021-19 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], ve [anonymizována dvě slova] mezi stanicemi [obec] [obec] a [obec] u [obec], čímž se bezdůvodně obohatil o jízdné stanovené dle platného tarifu v částce [částka]. Za porušení přepravních podmínek byla žalovanému vyměřena přirážka ve výši [částka] [právnická osoba], postoupila dne [datum] pohledávku včetně příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo]. Tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek dne [datum] na žalobkyni. Po nabytí pohledávky zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu včetně oznámení o postoupení pohledávky, na kterou žalovaný nereagoval. Žalovaný k věci uvedl, že v [obec] ani v [obec] [část obce] nikdy nebyl, nejmenuje se [jméno] [příjmení] ani [jméno] [příjmení]. Pokud měl být kontrolován dne [datum], tak má za to, že tento nárok je již promlčen. Navrhuje proto, aby žaloba byla zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovaný cestoval osobním vlakem a bez platného jízdního dokladu. Vzhledem k tomu, že žalobce je právnickou osobou se sídlem ve [anonymizováno] království [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU [číslo] Sb. ze dne [datum], podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky dle článku 4 odst. 1. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.). Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z oznámení o závadách sepsaného dne [datum] bylo zjištěno, že při kontrole cestujících ve [anonymizována dvě slova] byl zjištěn cestující ([jméno] [anonymizováno]) bez platné jízdenky. Bylo s ním sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO s tím, že jízdné činí [částka], přirážka [částka], a to za jízdu [anonymizována dvě slova]. Dále soud zjistil, že při kontrole cestujících ve vlaku byl zjištěn cestující ([jméno] [anonymizováno]) bez platné jízdenky. Bylo s ním sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO s tím, že jízdné činí v prvém případě [částka], přirážka [částka] a ve druhém případě [částka], přirážka [částka], a to za jízdu vlakem [číslo] [právnická osoba], postoupily pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo]. Následně tato společnost postoupila smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] pohledávku na žalobkyni jako postupníka. Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] předžalobní upomínku spolu s oznámením o postoupení pohledávky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení souboru pohledávek, tarifů Českých drah, potvrzení o nedodržení SPPO, oznámení o závadách, předžalobní výzvy včetně podacího archu. Podle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, se musí cestující na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice a přirážku k jízdnému, která činí nejvýše [částka]. Cestující je tedy od nástupu do vozidla zatížen břemenem prokázat úhradu jízdného. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Soud dospěl jednoznačně k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by žalovaný porušil povinnosti při cestování veřejným dopravním prostředkem [právnická osoba], bez platné jízdenky, resp. že by vůbec dopravním prostředkem cestoval. Žalobkyně soudu předložila důkazy, které se však k tvrzenému porušení smluvní povinnosti žalovaným vůbec nevztahují. Není tedy prokázáno, že by zrovna žalovaný porušil povinnosti přepravních podmínek. Žalovaný při ústním jednání uvedl, že v [obec] ani v [obec] [část obce] nikdy nebyl a neví o tom, že by byl toho dne kontrolován. Dále vznesl námitku promlčení, přičemž z tvrzených skutečností vyplývá, že kdyby byl nárok žalobce důkazy prokázán, nebylo by lze žalobě vyhovět pro vznesenou námitku promlčení, neboť tříletá lhůta již uplynula. Z uvedených důvodů (především z prvně uvedeného) soud žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadoval.