4 C 396/2021-21 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. V odůvodnění žaloby uvedla, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění [datum], jejímž předmětem bylo„ životní pojištění [anonymizována dvě slova]“. Pojištění bylo sjednáno na dobu určitou, kdy první pojistné bylo splatné ke dni [datum]. Pojistné bylo sjednáno v měsíční délce s výší pojistného [částka] za pojistné období. Pojištění zaniklo ke dni [datum] pro neplacení pojistného. Protože žalovaná neuhradila veškerá předepsaná a splatná pojistná, a to za období od [datum] do [datum], požaduje žalobkyně součet dlužných pojistek, dále poplatek ve výši [částka] za předčasné ukončení pojistné smlouvy a úhradu poplatku ve výši [částka] za vyhotovení a odeslání upomínky. Žalobkyně tak požaduje úhradu částky [částka] s příslušenstvím, které tvoří kapitalizovaný zákonný úrok v částce [částka]. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka dne [datum]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, na svoji obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení důkazů, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Vzhledem k tomu, že je žalovaná státním příslušníkem Slovenské republiky, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne [datum], podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 odst. 1 písm. c) a článku 18 odst. 2. Mezinárodně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“)). Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z pojistné smlouvy [anonymizováno] pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] vzal za prokázané, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli s počátkem pojištění od [datum]. Dohodli se na měsíčním pojistném ve výši [částka]. Pojištění bylo sjednáno do 65 let věku hlavního pojištěného. Z obsahu bilance pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že dlužné pojistné a poplatky žalobkyně vyčíslila ve výši [částka]. Žalovaná byla seznámena se souborem pojistných podmínek pro pojištění. Žalovaná byla o uhrazení dlužného pojistného upomínána. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z pojistné smlouvy, přehledu poplatků a parametrů pojištění, sazebníku nákladů, z bilance pojistné smlouvy, upomínky na dlužné pojistné, oznámení o zániku pojistné smlouvy, dodejky k upomínce na dlužné pojistné, pokusu o smír, ukončení pojistné smlouvy a z předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu. Při právním posouzení soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve kterém podle § [číslo] se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2787 občanského zákoníku má pojistitel právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena pojistná smlouva. Žalovaná nehradila pojistné a ke dni [datum] došlo k zániku pojištění. Za období od [datum] do [datum] dluží žalovaná žalobkyni částku [částka]. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě plně vyhověl, a zároveň uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka], jako kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši od [datum] do [datum] podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně mohla na úrocích požadovat více, což však neučinila. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky, soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupkyně žalobkyně plátkyní, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka] Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.