412 C 72/2015-109 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu, kterou se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]); dále žádala náhradu nákladů řízení. Uváděla, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu, na základě které byl žalovaný povinen platit pojistné. Tuto svou povinnost však nesplnil a do zániku pojištění dluží na pojistném žalovanou částku [částka]. 2. Žalovaný ve věci uvedl, že byl od placení dluhů osvobozen při skončení insolvenčního řízení, v němž byla přihlášena i žalovaná pohledávka. 3. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a o.s.ř., když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – za použití postupu dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů předložených žalobcem a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [anonymizováno], [číslo] na základě které byl žalovaný povinen platit žalobci pojistné ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný však přestal pojistné platit, počínaje splátkou splatnou dne [datum]; přes výzvu žalobce vzniklý dluh neuhradil, proto pojištění k [datum] zaniklo. Do doby zániku pojištění dluží žalovaný na pojistném [částka], které přes upomínku žalobce neuhradil. 4. Při právním posouzení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku smluvního vztahu účastníků, z ustanovení zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě. Podle § 2 je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 12 odst. 1 právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 20 zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, a to z § 517, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1 věta prvá) a jde-li o prodlení z plnění peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z plnění (odst. 2). 5. V daném případě však dne [datum] vydal Krajský soud v Praze usnesení pod č. j. [insolvenční spisová značka], kterým zjistil úpadek žalovaného a povolil řešení úpadku oddlužením. Tím bylo řízení v nadepsaném řízení ze zákona přerušeno. Dne [datum] vydal insolvenční soud usnesení č. j. [insolvenční spisová značka], kterým insolvenční řízení žalovaného skončilo, právní mocí usnesení tohoto usnesení (dne 15. 7. 2021výrok I., dne [datum] výroky II. až IV.) vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaného a dále jej (výrokem IV.) osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, s tím, že toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač měli. Insolvenční soud tu postupoval podle § 414 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, podle něhož jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. V tomto případě se k pohledávce žalobkyně v insolvenčním řízení nepřihlíželo. 6. Za této situace je důsledkem splnění podmínek insolvence žalovaným mimo jiné to, že je osvobozen od placení dluhu, který žalobkyně uplatnila touto žalobou. Dluh žalobkyně uplatnila po právu, předloženými listinnými důkazy prokázala jeho existenci a žalovaný byl povinen žalobkyni zaplatit dlužné pojistné. Vzhledem k průběhu a výsledku insolvenčního řízení žalovaného však nelze žalobkyni žalované plnění přiznat, neboť žalovaný je insolvenčním soudem od tohoto placení osvobozen (§ 414 insolvenčního zákona, zákon č. 182/2006 Sb.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř., neboť žalovaný měl ve sporu plný úspěch, náleží mu proto náhrada nákladů řízení, a to za právní zastoupení – [částka] za dva úkony právní služby po [částka] dle § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení a podání vyjádření ve věci), a [částka] za dva režijní paušály za tyto úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem tedy [částka]. 8. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.