5 C 268/2021-23 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a dále částky [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku [částka], jejíž převzetí žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím ve výši [částka] spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se žalovaný zavázal vrátit [částka] ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná do měsíce po podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě údajů, které o sobě uvedl v žádosti o úvěr. Žalovaný úvěr řádně a včas nehradil, na poskytnutou částku uhradil celkem [částka]. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo mj. právo na zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvního příslušenství ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení (tj. od [datum] do [datum], celkem [částka]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] (od prvního dne prodlení dne [datum] do [datum] z jistiny [částka]), zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky (tj. od [datum]) do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (tj. 3 cesty terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalovaného ve výši [částka] za jednu cestu). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalovaného ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil, k věci se nijak nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], složeným z úroku ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nákladů za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasního poplatku ve výši [částka] Celkem se žalovaný zavázal vrátit [částka] ve 14 měsíčních splátkách po [částka], přičemž první splátka byla splatná do měsíce po podpisu smlouvy a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný o sobě uvedl, že je zaměstnaný s čistou měsíční mzdou ve výši [částka]. Jeho výdaje tvořily výdaje na bydlení ve výši [částka], výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši [částka] a výdaje na exekuce ve výši [částka], celkem [částka]. K doložení uvedených údajů žalovaný dle odškrtaných položek předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu, tyto listiny však soudu předloženy nebyly. Dále žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, nevyživuje žádné dítě a má základní vzdělání. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, potvrzením o úplatě za postoupené pohledávky a oznámením postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku žalobkyni a žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dluhu. 4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] listinu s názvem smlouva úvěru, na základě níž mu v hotovosti poskytnuta částka [částka]. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru. Do dnešního dne žalovaný dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně uhradil [částka]. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena pouze na základě údajů, které o sobě uvedl v žádosti o úvěr. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní