5 C 322/2020-89 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost umožnit žalobkyni užívat obytnou místnost, nacházející se v suterénu domu [adresa] v [obec], který je součástí pozemku st. [parcelní číslo], v katastrálním území a obci [obec], vše zapsáno na LV č. [rok] u [stát. instituce], [stát. instituce], která je přístupna hlavními dveřmi z ulice, umístěná vlevo za přední obytnou místností, s oknem (dále jen„ sporná obytná místnost“). Žalobu odůvodnila tím, že je spolu se žalovanou podílovou spoluvlastnicí (každá vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½) pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku [parcelní číslo], vše v katastrálním území Benešov (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl na základě dědického usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], a darovací smlouvy s právními účinky vkladu práva k předmětným nemovitostem ke dni [datum]. Žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem na základě darovací smlouvy s právními účinky vkladu práva k předmětným nemovitostem ke dni [datum]. Obě účastnice řízení v předmětných nemovitostech bydlí, každá má samostatně přístupný byt z chodby, do které vchází z ulice. Byt žalované má okna na ulici, výměru 42,5 m2 a skládá se z kuchyně, pokoje a příslušenství, které tvoři koupelna a WC. Byt žalobkyně se nachází na konci chodby, má okna do zahrady, výměru 50,83 m2 a skládá se rovněž ze dvou místností a příslušenství. V domě se nachází suterén, v němž je umístěna prádelna, sklípek, dva sklepy a dvě obytné místnosti, v nichž má žalovaná uloženy své věci, ale neužívá je. Žalovaná v suterénu užívá dva sklepy, prádelnu, spíž a WC, žalobkyně užívá pouze jeden sklep. Žalobkyně tedy žije v bytě s větší podlahovou plochou, ale užívá menší prostor v suterénu a má zájem užívat jednu obytnou místnost, kterou nyní užívá žalovaná. Tento způsob užívání navrhla žalobkyně žalované, ta s ním však nesouhlasí s odůvodněním, že sporné dvě obytné místnosti na své náklady zrekonstruovala a tím dům zhodnotila i ve prospěch žalobkyně. Žalovaná naopak navrhla, aby žalobkyně rozšířila své užívání půdy, která se v domě nachází, a to tak, že bude žalobkyně užívat výhradně 90 m2 půdní plochy a žalovaná zbývajících 30 m2 (nyní půdu z větší části užívá žalovaná). Žalobkyně však s návrhem na rozšíření užívání půdy nesouhlasí, neboť ze zdravotních důvodů pro ni není půda dostupná. Žalobkyně by spornou obytnou místnost využila k vedení své domácnosti, a to např. k sušení prádla, jež suší ve svém bytě (naopak žalovaná má sušárnu v suterénu). Přístupová chodba k bytům je zabydlena nábytkem žalované a žalovaná má k dispozici i většinu prostorů v suterénu. Mezi žalobkyní a žalovanou tak nedošlo k dohodě ohledně užívání sporné obytné místnosti. 2. K námitce žalované o uzavření dohody o užívání předmětných nemovitostí s právním předchůdcem žalobkyně (otcem žalobkyně) žalobkyně uvedla, že žádná taková dohoda uzavřena nebyla, právní předchůdce jí o žádné dohodě nic nesdělil. Způsob užívání předmětných nemovitostí vyplynul historicky z toho, jak je užívali právní předchůdci účastnic řízení. Žalobkyně zpochybnila i částku, kterou měla žalovaná vynaložit na rekonstrukci suterénu. Žalovaná pouze vyměnila skla v původních rámech, natřela původní dřevo, provedla opravu podlah a jejich údržbu. Čestné prohlášení svého právního předchůdce žalobkyně nepovažuje za dohodu o užívání domu, ale za pouhý souhlas se stavebními úpravami sporné obytné místnosti. V roce 2013 žalobkyně těžce onemocněla, podrobila se náročné operaci, po níž požádala žalovanou o umožnění užívání jedné místnosti v suterénu domu s okny na zahradu a žalovaná připustila, že jí umožní užívání tzv. zadní místnosti bez vody, k předání však nedošlo. Žalobu podala proto, že vzhledem k postupujícímu věku již není schopna ustupovat žalované v užívání společných nemovitostí a má za to, že je oprávněna tyto nemovitosti užívat v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Suterénní prostory, které nabízí žalovaná, jsou sklepní prostory, kde se skladovalo uhlí, mají dvě okna přímo na úroveň ulice, jsou to vlhké podzemní místnosti. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí jednak na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kterou nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitostech od své matky, a jednak na základě darovací smlouvy ze dne [datum], kterou nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitostech od svého bratra. V době nabytí spoluvlastnického podílu žalovanou byl spoluvlastníkem předmětných nemovitostí právní předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] (strýc žalované). S panem [příjmení] uzavřela žalovaná v roce 2008 ústní dohodu o užívání domu, jejímž obsahem bylo ujednání, že žalovaná bude výlučně užívat dvě místnosti v suterénu domu (v části s okny do zahrady). Dohoda byla uzavřena s ohledem na rozdílnost bytů, neboť byt žalované je svou výměrou o 10 m2 menší a hůře situovaný (směrem do ulice), než byt pana [příjmení] a nyní žalobkyně. Ke stvrzení této dohody si žalovaná s panem [příjmení] ujednali, že žalovaná suterén domu na své náklady zrekonstruuje (k čemuž došlo v roce 2009 s nákladem ve výši [částka]) a následně jej bude užívat a pan [příjmení] se na těchto nákladech nebude nijak finančně podílet. Žalovaná obě suterénní obytné místnosti používá k obytným účelům. Následně nabyla spoluvlastnický podíl pana [příjmení] žalobkyně a dne [datum] se na žalovanou poprvé obrátila s žádostí o umožnění užívání jedné z obytných místností v suterénu, žalovaná nato navrhla rozšíření užívání půdy žalobkyní, což žalobkyně kvůli zdravotnímu stavu nepřijala. Dne [datum] navrhla žalovaná žalobkyni novou dohodu o užívání domu, na jejímž základě by žalobkyni přenechala do výlučného užívání zbylou (žalovanou neužívanou) část suterénu, čímž by žalobkyně a žalovaná užívaly výměrou i situovaností zcela totožné prostory domu (zrcadlově otočené podle pater). Žalobkyně se k tomuto návrhu nevyjádřila. Žalovaná tedy s právním předchůdcem uzavřela v roce 2008 dohodu, která žalobkyni zavazuje a žalobkyně tuto dohodu po dobu více než 10 let respektovala a tedy uznávala. Změna této dohody je možná pouze novou dohodou o užívání společné věci, která nebyla uzavřena. Shodný právní názor plyne i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Pokud by soud dospěl k závěru, že dohoda o užívání s právním předchůdcem uzavřena nebyla, namítla vydržení služebnosti užívacího práva žalované. Nabývacím titulem je pro případ vydržení dohoda o užívání uzavřená s právním předchůdcem žalobkyně. Žalobkyně je v dobré víře minimálně od roku 2009 do [datum], navíc její právní předchůdce užíval nemovitost ve stejném rozsahu již před rokem 2009. Žalovaná popřela, že by se žalobkyní vedla jednání o užívání předmětných nemovitostí dříve než v roce 2020. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí, darovací smlouvy a usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vzal soud za prokázané, že účastnice řízení jsou evidovány jako spoluvlastnice předmětných nemovitostí, každá se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. ½. Žalobkyně nabyla vlastnické právo ke svému spoluvlastnickému podílu na základě darovací smlouvy uzavřené s bratrem [jméno] [příjmení], [datum narození], kterou nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitostech, s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], a na základě shora uvedeného dědického usnesení, které nabylo právní moci dne [datum], a jímž nabyla rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitostech jako dědictví po svém otci [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě dvou darovacích smluv z roku 1984 a 2008. 6. Z polohopisu sporné nemovitosti, nákresu domu, místního šetření (protokolu včetně fotodokumentace na CD) soud zjistil, že předmětný dům tvoří suterén, přízemí a půda. V přízemí se nachází dva byty, vlevo za vstupními dveřmi se nachází byt žalované, čelně byt žalobkyně. Byt žalované má výměru kolem 42 m2 a skládá se z malé předsíně, koupelny s WC, malé spíže, kuchyně a obývacího pokoje, jehož část je přepažena a tvoří ložnici. Okna bytu žalované jsou situována do ulice. Byt žalobkyně má výměru kolem 51 m2 a skládá se z malé chodbičky, obývací kuchyně, obýváku a koupelny. Okna bytu žalobkyně jsou situována do zahrady. Žalobkyně byt vytápí krbovými kamny, umístěnými v obývacím pokoji, z nichž vede ústřední topení po celém bytě. Napravo od bytu žalobkyně se nachází schody na půdu, která je prostorná, světlá, s jedním střešním oknem směřovaným do zahrady a dvěma malými okny u komínů. Podlaha půdy je původní, na půdě jsou problémy se statikou. Půdu užíva