6 C 184/2021-29 — Okresní soud v Benešově

Manžel podal ke zdejšímu soudu návrh na zahájení řízení, jímž se domáhal rozvodu manželství účastníků. Uvedl, že v manželství dochází k nesouladu. Manželka opustila společnou domácnost dne [datum]. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila. Okresní soud v Benešově, vzhledem k tomu, že posuzovaná věc je věcí s mezinárodním prvkem, když manželka je občanem [země], zkoumal, zda je podle předpisů o mezinárodním právu soukromém a procesním dána pravomoc soudu České republiky a pokud ano, jakého právního předpisu je třeba použít. Na danou věc se vztahuje Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (čl. 1 bod 1a)). Příslušnost, tedy pravomoc, zdejšího soudu je dána dle odd. 1, č.l. 3 bod 1a) jako soudu členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce] (z oddacího listu). Manžel je státním příslušníkem České republiky a manželka [příjmení]. U manžela se jedná o manželství první, u manželky o manželství druhé. Jejich poslední společné bydliště bylo v obvodu Okresního soudu v Benešově. Manželské soužití účastníků bylo ukončeno v [anonymizováno] [rok], a to v důsledku vzájemné nedůvěry a vzájemného citového odcizení. Z manželství se nenarodily žádné děti. Oba manželé vyloučili obnovení manželského soužití (z výslechu účastníků). Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle kterého manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu; nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle odstavce 3 mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí, jejich manželství neplní žádné funkce a je tedy pouze svazkem ryze formálním. Soud proto postupoval podle shora citovaného § 755 odst. 1 o.z. a toto manželství rozvedl. Hlavní příčinu rozvratu manželství účastníků soud spatřuje ve vzájemné nedůvěře a vzájemném citovém odcizení. S přihlédnutím k postoji účastníků pak soud shledal, že hloubka rozvratu dosáhla takové intenzity, že nelze očekávat obnovení manželství a tento stav má již trvalou a neměnnou povahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.