6 C 331/2021-77 — Okresní soud v Benešově

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru k ČSOB kreditní kartě, reg. [číslo], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše stanoveného úvěrového limitu ve výši [částka]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky pro ČSOB kreditní kartu. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně s odbornou péči úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z vyčerpané částky úvěru (minimálně však v částce [částka]) splatných vždy k 25. dni v měsíci, s tím že výše jednotlivých plateb se odvíjí od výše čerpání úvěrového limitu. Úroková sazba při sjednávání úvěru byla ve výši 21,9 % ročně, dále se zavázal žalovaný též hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, a byl proto ze strany žalobkyně opakovaně vyzván k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto žalobkyně prohlásila všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni [datum] za splatné. Žalovaný i přes opakované upomínání, kdy mu byla naposledy zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum] na celkovou dlužnou částku ve výši [částka] ničeho neuhradil. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných právně relevantních důkazů. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o úvěru k ČSOB kreditní kartě, reg. [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše stanoveného úvěrového limitu ve výši [částka]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky pro ČSOB kreditní kartu (z žádosti o poskytnutí úvěru, ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], z předsmluvních informací ke kreditní kartě, ze smlouvy o vydání kreditní karty). Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z vyčerpané částky úvěru (minimálně však v částce [částka]) splatných vždy k 25. dni v měsíci, s tím že výše jednotlivých plateb se odvíjí od výše čerpání úvěrového limitu. Úroková sazba při sjednávání úvěru byla ve výši 21,9 % ročně, dále se zavázal žalovaný též hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, a byl proto ze strany žalobkyně opakovaně vyzván k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto žalobkyně prohlásila všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni [datum] za splatné (z oznámení o zesplatnění úvěru a dodejky, výzvy žalobkyně k zaplacení ze dne [datum] a dodejky, z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a [datum]). Ke dni [datum] činila dlužná částka [částka], která se skládala z jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] a z úroku z prodlení ve výši [částka] (z výpisu účtu účet č. [bankovní účet] a z výpisu podkladů pro soudní jednání). Žalovaný i přes opakované upomínání, kdy mu byla naposledy zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum] na celkovou dlužnou částku ve výši [částka] ničeho neuhradil (z předžalobní výzvy s potvrzením o podání). Při právním posouzení vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), dle jehož ustanovení § [číslo] se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1806 věta první o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb., ve znění pozdějších předpisů. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná, a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně se žalovaným platně sjednala smlouvu o úvěru, která se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr a žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnil, neboť nehradil řádně dohodnuté splátky, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními celý úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen celkem částku ve výši [částka]. Dále byla pohledávka úročena smluvním úrokem 19,9% p.a. a zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný dlužnou částku do dnešního dne nezaplatil a na upomínky žalobkyně nereagoval. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný je povinen uhradit náklady řízení, neboť žalobkyně byla se svou žalobou plně úspěšná, přičemž doložila, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k plnění dluhu. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] (předžalobní výzva, převzetí věci, podání žaloby) a hotové výdaje účtované jako tři režijní paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu. K odměně a hotovým výdajům pak náleží náhrada za DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), celkové náklady tak činí [částka] Náklady řízení je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku. Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužný kontokorentní úvěr. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, data a dlužné částky.