8 C 267/2021-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit částku [částka] s příslušenstvím. Uváděl, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně nesplatil včetně sjednaného úroku. Pohledávku za žalovaným [právnická osoba] postoupila na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobce rovněž požadoval uhradit náklady řízení. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce v návrhu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Smlouvou o úvěru, potvrzením o poskytnutí finančních prostředků a doručenkou autorizačního kódu bylo prokázáno, že [obec] [anonymizováno] (dále jen„ banka“) uzavřela dne [datum] se žalovaným elektronickým způsobem smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této smlouvy poskytla banka žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle smlouvy zavázal platit úrok ve výši 11,90 % p.a. a dále poplatky dle platného ceníku. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení, banka tudíž v souladu se smlouvou přistoupila k [datum] k zesplatnění pohledávky (prokázáno záznamem banky o zaplacených splátkách úvěru, upomínkou k úhradě, oznámením o prohlášení celého úvěru za splatný a sazebníkem poplatků). Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaný dluží částku [částka] na jistině dluhu, poplatky v celkové výši [částka], částku [částka] na dlužném smluvním úroku ve výši 11,90 % p.a. počítaného z jistiny úvěru do [datum], částku ve výši [částka] na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek do [datum] a dále smluvní úrok 11,90 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně oznámení o postoupení a dokladu o odeslání bylo prokázáno, že banka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovanému k plnění (předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání). Při právním posouzení věci soud postupoval podle ustanovení Občanského zákoníku 89/2012 Sb. Podle § [číslo] smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ohledně postoupení pohledávky soud vycházel z ustanovení § [číslo] a násl., kdy podle § [číslo] (věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že banka se žalovaným uzavřeli platně smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši [částka]. Žalovaný však porušoval své povinnosti ze smlouvy, proto banka úvěr zesplatnila, a to v souladu se smlouvou i s dohodnutými úroky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena bankou na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný je tak povinen žalobci uhradit dluh, vzniklý nesplacením jistiny a sjednaných úroků. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále náhrada za 2 úkony právní služby po [částka] (převzetí věci a podání žaloby) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 1 úkon po [částka] (jednoduchá předžalobní výzva), paušální náhrada za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 vyhlášky, kdy částka [částka] je navýšena o 21% DPH v celkové výši [částka]