8 C 276/2021-13 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] na žalovaném domáhal zaplacení částky [částka] a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že dne [datum] poskytl na základě žádosti žalovaného žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] splatný původně dne [datum]. Před poskytnutím úvěru posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet tak, že si vyžádal potvrzení o jeho příjmech formou výplatní pásky/daňovým přiznáním/výpisem z bankovního účtu. Výdaje žalovaného získal jeho prohlášením a ze statistického modelu, který vychází z dat publikovaných Českým statistickým úřadem. Žalobce dále provedl lustraci žalovaného v centrálním registru exekucí, v insolvenčním rejstříku, oboje s negativním výsledkem a v registru úvěrů [anonymizováno], kde byly zjištěny měsíční výdaje žalovaného na splátky ve výši [částka]. Na základě uvedeného a po porovnání příjmů a výdajů žalovaného, dospěl žalobce k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel. Vzhledem k tomu, že neuhradil ničeho, byly mu dále účtovány poplatky za upomínky ve výši [částka] a [částka], poplatek za předání pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši [částka]. Žalovaný je dále v souladu se zněním smlouvy o úvěru povinen uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. 2. Před zahájením 1. ústního jednání, podáním ze dne [datum], vzal žalobce žalobu co do částky [částka] zpět s odůvodněním, že žalovaný dlužnou částku v této výši uhradil. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti, nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví (§ 96 odst. 2 věta první o. s. ř.). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné (§ 96 odst. 3 o. s. ř.). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před prvním jednáním, soud s ohledem na výše citovaná zákonná ustanovení řízení co do částky [částka] zastavil (výrok I.). 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 4. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve lhůtě 30 dnů (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a předsmluvních informací). Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem dne [datum] (z potvrzení o platbě). Dle tvrzení žalobce žalovaný neuhradil ničeho přesto, že byl k zaplacení dlužné částky upomínán (z upomínek, včetně dokladů o odeslání). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou, na kterou však nereagoval (z předžalobní výzvy, včetně dokladu o odeslání). 5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz žalobcem doloženými listinami. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalobce žalovaného v den uzavření smlouvy v evidenci lustroval s negativním výsledkem. K ověření příjmu žalovaného měl žalobce k dispozici výplatní pásky žalovaného za měsíce únor, březen a duben roku 2021, ze kterých byly zjištěny za uvedené kalendářní měsíce příjmy ve výši [částka], [částka] a [částka] měsíčně. Soud dále provedl důkaz listinou„ Posouzení úvěruschopnosti žadatele“, ve které je uvedeno, že žalovaný nemá žádné nezaopatřené děti a je zaměstnán jako dělník s příjmem ve výši [částka] měsíčně. Výdaje žalovaného jsou zde uvedeny částkou v celkové výši [částka], z toho výdaje na bydlení [částka], na energie [částka], osobní výdaje [částka] a jiné výdaje [částka]. Z listiny je dále zřejmé, že žalovaný má další závazky (3 smlouvy), úvěry a půjčky ve výši [částka], po splatnosti [částka]. Ze všech uvedených údajů dospěl žalobce k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet, když po porovnání příjmů a výdajů mu zbývají volné zdroje ve výši [částka]. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 15. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobce v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalovaného řádně prověřil, nicméně soud k tomuto závěru po provedeném dokazování nedospěl. Žalobce vyšel při posuzování úvěruschopnosti pouze z prohlášení žalovaného doplněného o statistické údaje, které však nelze považovat za dostatečné, neboť o konkrétní finanční situaci povinného a jeho schopnosti poskytnutý úvěr splatit nic nevypovídají. Závěr žalobce o tom, že je žalovaný schopen dostát svým povinnostem ze smlouvy tak v řízení nebyl nijak objektivizován a prokázán. Dle údajů v listině posouzení úvěruschopnosti žadatele byl uveden příjem žalovaného částkou [částka] a výdaje částkou [částka]. Skutečnost, že žalobce ověřil příjem žalovaného byla prokázána výplatními páskami, jak konkrétně žalobce dospěl k výdajům ve výši [částka], nebylo konkrétními důkazy podloženo. Žalobce v tomto smyslu odkazuje pouze na statistické údaje, které však nejsou pro posouzení úvěruschopnosti konkrétní osoby dostatečné, neboť každý jednotl