12 C 189/2022-56 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] v hotovosti týdenní 02/ 2019, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zapůjčené finanční prostředky zavázal splatit společně s poplatkem ve výši [částka] (složeným z úroku, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a splácení) v pravidelných 45 týdenních splátkách ve výši [částka] počínaje dnem, kdy uplyne týden od data uzavření smlouvy. Žalovaný porušil svou povinnost splácet, splátky nehradil řádně a včas, na poskytnutou zápůjčku uhradil pouze [částka] a žalobkyni tak navíc vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, úroků z prodlení a sankčních poplatků. Pohledávku za žalovaným postoupila [právnická osoba] na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. 2. Žalobkyně dále obecně uvedla, že [anonymizováno] s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných z dostupných registrů a evidencí: registru [příjmení], insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a interních registrů. Dále byla zhodnocena celková finanční situace žalovaného, kdy byly porovnány informace doložené žalovaným s informacemi zjištěnými z uvedených registrů a se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. 3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila, jakým konkrétním způsobem byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána. Uvedla, že [anonymizováno] žalovaného lustroval v evidenci [anonymizována dvě slova], [příjmení], v interní databázi [anonymizováno], v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, v evidenci neplatných dokladů. V žádné z těchto evidencí nebyl zjištěn žádný negativní záznam žalovaného. Dále bylo zjištěno, že trvalé bydliště žalovaného není evidováno na obecním či městském úřadě. Před podpisem smlouvy o zápůjčce pracovní byl zjištěn příjem žalovaného ve výši [částka] měsíčně. Příjem žalovaného byl ověřen doloženými výplatními páskami za měsíce duben a květen roku 2019. Dále byl z výpisů z účtu žalovaného za měsíce květen a červen roku 2019 zjištěn další příjem žalovaného ve výši [částka], neboť žalovaný je invalidním důchodcem a další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka]. Co se týče výdajů, žalobkyně uvedla, že i ty byly zkoumány a ověřovány přiměřeným způsobem, přičemž odkázala na aktuální judikaturu, dle které dle jeho názoru není nezbytně nutné v každém jednotlivém případě zkoumat konkrétní výdaje žadatele, ale je možné vycházet ze statistických dat. Při posouzení výdajů [anonymizováno] dále vycházel z tzv. zákaznické karty, kterou žalovaný vyplnil před uzavřením smlouvy o zápůjčce a v níž uvedl své výdaje částkou [částka] měsíčně. Tuto kartu s žalovaným vyplňovala paní [jméno] [příjmení], jakožto vázaná zástupkyně [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení] rovněž ověřovala na základě žalovaným doložených dokumentů příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalovaného. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 5. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] byla právním předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], a žalovaným podepsána listina s názvem smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] na jejímž základě byla [právnická osoba] žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka]. Zápůjčku se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši [částka], poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka], v pravidelných 45 týdenních splátkách po [částka]. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí částky ve výši [částka] v hotovosti (ze smlouvy o zápůjčce [číslo] standardních informací o spotřebitelském úvěru). Žalovaný porušil svou povinnost splácet, na poskytnutý úvěr uhradil pouze [částka] (z tvrzení žalobkyně). Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky uvedené v Příloze [číslo] této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni. Postoupenou pohledávkou je i žalovaná pohledávka za žalovaným (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Oznámení o postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] bylo žalovanému zasláno (z dopisu ze dne [datum] a z podacího lístku). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky (z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání). 6. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz zákaznickou kartou. Z karty zákazníka, resp. žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že bydlí s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, vlastní automobil a je zaměstnán jako automechanik. Své měsíční příjmy uvedl částkou [částka] a [částka] a další čisté příjmy domácnosti [částka], celkem tedy [částka]. Výdaje odhadl částkou [částka] a dále uvedl výdaje na splátky dalších závazků vůči [právnická osoba] ve výši [částka] měsíčně. Dle odškrtnutých políček v kartě zákazníka žalovaný doložil k ověření svého příjmu a výdajů pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce duben a květen roku 2019, které však soudu spolu s kartou doloženy nebyly. Karta zákazníka byla podepsána jednak žalovaným a jednak zástupcem [právnická osoba], paní [jméno] [příjmení], která svým podpisem stvrdila, že vyplněné údaje souhlasí s údaji, které jí žalovaný při vyplňování formuláře sdělil. Žalobkyně dále předložila jako důkaz výpis z centrální evidence exekucí ze dne [datum], dle kterého jsou vůči žalovanému vedena celkem 4 exekučních řízení, která byla zahájena v letech 2021 a 2022. 7. Soud dále provedl důkaz výpisy z účtu žalovaného za měsíce květen a červen roku 2019, ze kterých bylo zjištěno, že příjmy žalovaného činily v měsíci květnu 2019 částku [částka] a [částka] a v měsíci červnu částku [částka] a [částka]. V měsíci květnu činil konečný zůstatek na účtu částku [částka], v měsíci červnu činil konečný zůstatek minusovou částku – [částka]. 8. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] vlastní živnostenské oprávnění mimo jiné pro obor činnosti zprostředkování obchodu a služeb. 9. K návrhu žalobkyně soud provedl výslech svědkyně, paní [jméno] [příjmení], která potvrdila, že pro [anonymizováno] skutečně v letech 2018 – 2020 pracovala. Uvedla, že žalovaný byl klientem [anonymizováno] již v době, kdy pro předmětnou společnost začala pracovat a ona ho jako klienta převzala. Potvrdila, že s žalovaným vyplňovala zákaznickou kartu, vyplnili spolu výdaje, které odhadli částkou [částka] a uvedli i výši splátky, kterou žalovaný hradil na předchozí půjčku [anonymizováno]. Co se týče příjmů, uvedeny byly částky [částka] invalidní důchod a [částka] příjem ze zaměstnání, neboť žalovaný v té době pracoval u„ [příjmení]“. Svědkyně potvrdila, že příjem žalovaného ověřila dle výplatních pásek a pracovní smlouvy, kterou jí žalovaný předložil. Ohledně dalšího příjmu domácnosti ve výši [částka] svědkyně uvedla, že se pravděpodobně jedná o příjem sestry a otce žalovaného, kteří s ním v té době sdíleli domácnost. Tento příjem se nijak neověřuje, vychází se z údajů, které klient při vyplňování žádosti uvede. 10. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 11. Podle § 2390 o. z., se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to ne