12 C 255/2022-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná cestovala dne [datum] v 8.24 hodin dopravním prostředkem – autobusem, linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní. Při provedené přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné, proto byla na místě vyzvána k zaplacení přirážky k jízdnému ve snížené výši do pěti dnů, anebo později již v plné výši [částka] (tj. smluvní pokuty). Pohledávka (jízdné a smluvní pokuta) se stala splatnou v den provedení přepravní kontroly. Na výzvu k úhradě dlužné částky žalovaná nereagovala, přirážku k jízdnému ani ve snížené výši neuhradila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce v návrhu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud ve věci vycházel z obsahu listinných důkazů, předložených žalobcem, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná cestovala tento den hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobcem, a to autobusem, linkou [číslo] při kontrole v 8.24 hodin pověřenou osobou se neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila uloženou přirážku ve výši [částka], byla povinna částku zaplatit následně v doplatkové pokladně žalobce, což neučinila. Neuhradila ani dlužné jízdné [částka]. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2550 o.z. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 3 odst. 2 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Podle §18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Z §18a odst. 3 téhož zákona plyne, že výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podle nálezu Ústavního soudu ČR ze dne [datum], [číslo] Sb. má přirážka k jízdnému charakter smluvní pokuty. V daném případě soud uzavřel, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] konkludentně uzavřena smlouva o přepravě, a to tím, že žalovaná tohoto dne nastoupila do prostředku hromadné dopravy provozovaného žalobcem. Žalovaná však porušila přepravní podmínky, jelikož se při přepravní kontrole na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomu, že tuto částku neuhradila na místě ani v doplatkové pokladně, představuje částka [částka] (1x jízdné [částka], 1x přirážka [částka] – smluvní pokuta) dluh žalované vůči žalobkyni a soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příslušenství představuje úrok z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaná je s úhradou svého dluhu žalobci již od [datum] (den následující po poskytnuté lhůtě k zaplacení dluhu) v prodlení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že ji přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení ve výši [částka] představuje hodnota soudního poplatku [částka] a [částka] za režijní paušály po [částka] za dva úkony ve věci, které žalobce provedl, aniž by byl zastoupen pro řízení právním zástupcem (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 1 odst. 1 a 3, § 2 odst. 1 vyhl.č. 254/2015 Sb.