12 C 260/2021-91 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se svou žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku [částka], kterou žalovaný žalobci dosud neuhradil za užívání pozemků ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, a to a období [datum] do [datum]. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů dle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemků zapsaných na [list vlastnictví], parc. č. st. [anonymizována dvě slova], a [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] u [obec]. Žalovaný tyto pozemky, a to stavební p. [číslo] užívá tak, že na nich má umístěné stavby, jejichž je z jedné ideální poloviny spoluvlastníkem. Výše bezdůvodného obohacení za tyto pozemky odpovídala roční částce [částka] za metr čtvereční v roce 2018, částce [částka] za metr čtvereční v roce 2019 a částce [částka] za metr čtvereční v roce 2020. Při výměrách pozemků [výměra] u st. p. č [výměra] u pozemku st. [parcelní číslo] a [výměra] u pozemku st. [parcelní číslo] se jedná o výši bezdůvodného obohacení za celkem [výměra]. Za 11 dní v roce 2018 se jedná o částku [částka] x výměra [výměra], tedy za rok [částka], děleno 365 (počet dní v roce), t. j. [anonymizováno] částka za den, krát 11 (dní v roce 2018), tedy [částka]. Tato částka je dále dělena dvěma, neboť žalovaný užívá z uvedené výměry s ohledem na spoluvlastnictví zde postavených budov pouze jednu polovinu. Bezdůvodné obohacení za 11 dní v roce 2018 tak činí [částka]. Pokud jde o rok 2019, pak výpočet představuje částku [částka] ročně za metr čtvereční, při výměře [výměra] v roce jde o celkem 9x [anonymizována dvě slova], t. j. 19 [anonymizováno], opět nutno dělit dvěma – bezdůvodné obohacení zde činí [částka]. Za rok 2020 jde o výpočet [částka] ročně za metr čtvereční, tedy 10x [anonymizována dvě slova], celkem [částka], opět děleno dvěma – [částka]. Za stavební pozemky činí bezdůvodné obohacení na straně žalovaného částku [částka]. Z pozemku parc. [číslo] užívá žalovaný obdobně jako stavební pozemky plochu [výměra] (na této výměře se účastníci shodli), neboť na této ploše je stavba silážních jam nezapsaná v katastru nemovitostí, kterou vlastní žalovaný v rozsahu jedné ideální poloviny. Zde, po výpočtech obdobných jako v předchozí větě, jde o bezdůvodné obohacení ve výši 7,50 x [anonymizována dvě slova] za rok 2018, děleno 365 (počet dní v roce, krát 11 (bezdůvodné obohacení j požadováno za 11 dnů), t. j. [částka], a děleno dvěma, neboť užívání pozemku je v tomto rozsahu pouze z jedné poloviny (podíl žalovaného na stavbě), tedy [částka]. V roce 2019 činí bezdůvodné obohacení 9x [anonymizována dvě slova], děleno dvěma, celkem [částka], za rok 2020 jde o [částka] krát [výměra], tedy [částka], opět děleno dvěma, tedy [částka]. Z pozemku [číslo] dále žalovaný užívá celou výměru [výměra], stanovenou v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] jako nezbytně nutnou plochu pro obsluhu staveb ve spoluvlastnictví žalovaného a pro přístup k věcem, které zde má žalovaný uloženy. Na těchto skutečnostech se od rozhodnutí vydaného soudem ve věci [spisová značka] nic podstatného nezměnilo, soud proto z těchto zjištění vycházel i pro období žalované v nadepsané věci. Bezdůvodné obohacení žalovaného za užívání této plochy tak činí [částka] krát [výměra], děleno 365 a krát 11 za 21. 12. – [datum], t. j. [částka], [částka] krát [výměra] za rok 2019, tedy [částka] a [částka] krát [výměra] za rok 2020, tedy [částka]. Tuto plochu žalovaný užívá celou, proto nedochází ke krácení dvěma jako v případě pozemků, na kterých má umístěny stavby, kde je spoluvlastníkem pouze z jedné poloviny a užívá proto tyto pozemky pouze z jedné poloviny. Z uvedeného vyplývá, že žalobce má vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], a to za užívání pozemků ve vlastnictví žalobce žalovaným bez právního důvodu. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud žalobci vydal pouze částku [částka] na toto bezdůvodné obohacení, je povinen zaplatit žalobci ještě zbylou částku [částka]. Žaloba je důvodná a soud jí proto v plném rozsahu vyhověl, lhůta k plnění vyplývá z § 160 o.s.ř. Při právním hodnocení soud vycházel především z ustanovení občanského zákoníku, zákon č. 89/2012 Sb. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Prodlení žalovaného soud posoudil podle § 1968 a násl. občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., určujícím výši úroků z prodlení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že v plné výši náleží žalobci, který byl ve sporu polně úspěšný. Náklady žalobce v celkové výši [částka] tvoří hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a náklady právního zastoupení ve výši [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb. Předmětem řízení je částka [částka], za každý úkon právní pomoci tak náleží zásadně částka [částka] dle § 7 bod 4, takové úkony byly v dané věci poskytnuty tři – převzetí s přípravou zastoupení, podání žaloby a účast u jednání soudu dne [datum], zde proto náleží [částka] dle § 11 odst. 1 písm. a), d); za předžalobní upomínku náleží odměna za úkon v poloviční výši – tedy [částka], dle § 11 odst. 2 písm. h). Dále soud přiznal režijní paušály za uvedené čtyři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 13 odst. 3 po [částka], celkem [částka]. Konečně náleží DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka]. Toto rozhodnutí je zkráceně odůvodněno podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.