12 C 3/2022-15 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku [částka] představující dlužné pojistné za dobu trvání pojištění a zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] a nahradit náklady řízení. Uváděla, že jako pojistitel uzavřela s žalovaným smlouvu o pojištění, avšak žalovaný řádně nehradil dohodnuté pojistné, smluvní vztah proto skončil a žalobkyně žádá dlužné pojistné. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle 115a zákona č. 99/19863 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), když oba účastníci s tímto postupem soudu souhlasili – žalobkyně již v žalobě, žalovaný za použití postupu dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Z listinných důkazů předložených žalobkyní a po jejich zhodnocení jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník smlouvu [číslo] o životním pojištění na přání. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den [datum]. Pojistné je ze zákona splatné prvního dne pojistného období, zde první pojistné bylo splatné ke dni [datum] částkou [částka], pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční. Pojištění zaniklo ke dni [datum] pro neplacení pojistného. Jelikož žalovaný neuhradil veškerá předepsaná a splatná pojistné, a to za období od [datum] do [datum], požaduje žalobkyně součet dlužných pojistných ve výši [částka] a poplatek ve výši [částka] za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné. Žalobkyně dále požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši, ode dne [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka], kdy již byl žalovaný v prodlení s celou dlužnou částkou pojistného. Žalovaný však dosud žalobkyni na dluh ničeho neuhradil, a to přes zaslání předžalobní upomínky. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), o pojistné smlouvě. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dále soud vycházel z ustanovení o. z. o prodlení dlužníka. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobkyní vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli pojistnou smlouvu, na základě které byl žalovaný povinen hradit pojistné v měsíční výši [částka]. Žalovaný pojistné za měsíce listopad a prosinec roku 2020 a leden a únor roku 2021 nezaplatil a pojištění proto ke dni [datum] zaniklo. Žalovaný tedy do dne zániku pojištění dluží žalobkyni pojistné ve výši [částka] (dlužné pojistné za čtyři měsíce po [částka]) a dále poplatek ve výši [částka] za vyhotovení a odeslání upomínky za dlužné pojistné. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě dlužné částky, přesto ji však neuhradil. Žalobkyně má právo na úhradu pojistného až do dne zániku pojistné smlouvy, které však dosud uhrazeno nebylo. Z tohoto důvodu shledal soud žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl, a to i ohledně příslušenství, tedy úroku z prodlení, neboť žalovaný je s úhradou pojistného v prodlení, a to nejpozději počínaje dnem následujícím po splatnosti dlužné částky. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní odpovídá zákonným ustanovením (je věcí žalobkyně, že nežádá úrok z prodlení až do zaplacení dluhu). Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná. Náklady řízení žalobkyně ve výši [částka] představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], a náklady právního zastoupení [částka]. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb. Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna [částka] za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do [částka] a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 2 přes [částka] do [částka] předmětu řízení jde o [částka]). Právní zástupce žalobkyně přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3 x [částka] – celkem [částka] za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3 x [částka] – celkem [částka], a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy [částka]. Pro úplnost soud dodává, že v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je svým obsahem jednoznačně žalobou podanou na ustáleném vzoru, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená totožným právním zástupce podává typizované formulářové žaloby, které se v zásadě neliší ve struktuře, v druhu nároků opírajících se o stejná ustanovení právních předpisů a v právech a povinnostech účastníků smlouvy, které jsou dokládány stejným druhem důkazů. Jedná se o žaloby, které se v zásadě liší jen v údajích o žalovaném, datu, číslu a typu uzavřené smlouvy, datu splatnosti pojistného a zániku pojištění a výši dlužné částky. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že žalobkyně používá různé vzorové žaloby podle typu žalovaného produktu, v posuzovaném případě životní pojištění. Soud je proto přesvědčen, že podmínky pro přiznání nákladů řízení dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, byly splněny.