4 C 214/2022-17 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobci podali dne [datum] ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému z rušené držby podle ustanovení § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). V odůvodnění uvedli, že kupní smlouvou ze dne [datum] koupili chatu bez č.p. a bez č.e. nezapsanou do katastru nemovitostí, která se měla nacházet na pozemku ve vlastnictví [právnická osoba] ČR s.p., parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Křečovice. Prodávající prokázali žalobcům nájemní smlouvou uzavřenou se [právnická osoba] ČR s.p. své právo užívat část pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], a žalobci pokračovali v hrazení nájemného za pozemek [právnická osoba] ČR s.p. dle této nájemní smlouvy. Žalobci tímto způsobem užívají nerušeně chatu k rekreaci od roku 2015. Žalobci byli dne [datum] telefonicky kontaktováni sousedem, že od chaty odehnal člověka s pilou, který se chystal do chaty vniknout. Žalovaný měl údajně tomuto člověku tvrdit, že je majitelem chaty, neboť se nachází na jeho pozemku, a to parc. [číslo] k.ú. [obec]. Žalovaný se následně telefonicky obrátil na žalobce a sdělil jim, že nechal provést geodetické zaměření chaty a tato se nachází na jeho pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], který žalovaný nabyl darovací smlouvou dne [datum]. Dále žalovaný uvedl, že lesní cesta, kterou žalobci užívají, se nachází taktéž na jeho pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalobci proto s žalovaným jednali o odkupu nebo pronájmu pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], ale k dohodě mezi nimi nedošlo. Dne [datum] žalovaný vyzval žalobce s tím, ať se nadále nepohybují na jeho pozemcích. Žalobci jsou však přesvědčeni, že jsou oprávněnými držiteli chaty a nikdo není oprávněn jejich držbu rušit. Žalovaný se měl dopustit svémocného jednání, když do chaty poslal muže s pilou, aby do chaty neoprávněně vniknul překonáním zámku. Z tohoto důvodu se domáhají, aby soud uložil žalovanému povinnost zdržet se svémocného jednání, které by rušilo žalobce v užívání dřevěné chaty s podezdívkou o velikosti cca [anonymizováno] m², nacházející se na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], a to zdržet se pokusů o svémocné vniknutí do chaty a jakéhokoliv poškozování chaty. 2. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Z kupní smlouvy ze dne [datum] včetně fotodokumentace soud zjistil, že si žalobci od prodávajících koupili srub bez č.p. a bez č.e., nacházející se na pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], který není zapsaný v evidenci katastru nemovitostí. Prodávajícím svědčilo právo nájmu k pozemku, na kterém se uvedený srub nachází, jehož vlastníkem je Česká republika a právo hospodařit s ním svědčí [právnická osoba] Česká republika s.p. 3. Z kupní smlouvy ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že předmětná nemovitost byla předmětem dané kupní smlouvy mezi stranami již v této době. 4. Z nahlížení do katastru nemovitostí vyplynulo, že se chata nachází na pozemku parc. [číslo] ke kterému vede lesní cesta z obecní cesty přes pozemek parc. [číslo]. 5. Z vyjádření k zaměření chaty na pozemku v k.ú. [část obce] a k vrácení nájemného ze dne [datum] soud zjistil, že probíhala komunikace mezi žalovaným a [právnická osoba] Česká republika s.p. s tím, že předmětná nemovitost byla v evidenci chat vedena na žalobce a) a za užívání pozemku pod stavbou a jejího nezbytného okolí bylo vybíráno roční nájemné ve výši [částka]. S ohledem na přesné zaměření pozemků v dané lokalitě došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce a), tedy dojde k vrácení nájemného za rok 2019, 2020 a 2021 v celkové výši [částka]. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Živohošť, vedeném na LV [číslo] jsou ve vlastnictví žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. 7. Z odpovědi žalovaného ze dne [datum] vyplynulo, že žalobci nabídl možnost pozemek převést za částku [částka] za m² či uzavřít nájemní smlouvu na 2 roky za cenu [částka] za měsíc. Zároveň žalovaný vyzval žalobce a) k tomu, aby zanechal protiprávního jednání spočívající v nacházení se na předmětných pozemcích v jeho vlastnictví. 8. Z odpovědi žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že nabídku žalobce a) ohledně dělení pozemku žalovaného, žalovaný odmítá, neboť je to pro něj neúčelné a nereálné. Dále upozornil žalobce, aby se dále nepohyboval na jeho pozemcích. 9. Při právním posouzení skutkového stavu věci soud aplikoval zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 170 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno. Podle § 171 odst. 1 o.s.ř. lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné. Podle § 176 o.s.ř. ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Podle § 177 odst. 1 o.s.ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 178 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Dle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé soud rozhoduje usnesením. 10. Podle § 1003 o.z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Podle § 1043 odst. 1 o.z. na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší. 11. V daném případě soud rozhodoval bez nařízeného jednání v souladu s § 177 odst. 1 o.s.ř., protože jinak by nedodržel 15 denní lhůtu pro rozhodnutí o žalobě dle Občanského soudního řádu a musel přitom vyjít z důkazů přiložených k žalobně. Prekluzivní lhůta pro podání žaloby na ochranu nebo na uchování držby byla zachována dle § 1008 odst. 1 o.z. Z předložených důkazů vzal soud za prokázané, že chata bez č.p. a bez č.e. nezapsaná do katastru nemovitostí, která se měla nacházet na pozemku ve vlastnictví [právnická osoba] Česká republika s.p., parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Křečovice, byla předmětem kupní smlouvy ze dne [datum], na základě které jí koupili žalobci od předchozích nájemníků. Z dané kupní smlouvy vyplynulo, že prodávajícím svědčilo právo nájmu k pozemku, na kterém se uvedený srub nachází, jehož vlastníkem je Česká republika a právo hospodařit s ním svědčí [právnická osoba] ČR s.p. Dále z listin bylo zjištěno, že žalovaný má vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Živohošť, vedeném na [list vlastnictví], jsou ve vlastnictví žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne [datum], které jsou v těsné blízkosti předmětné chaty, přičemž lesní cesta vede přes pozemek parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaného, jak vyplynulo z nahlížení do katastru nemovitostí. Žalobci musí v řízení prokázat, že jsou držiteli věci a že jsou žalovaným ve své držbě věci svémocně rušeni. V zákonem stanovené patnáctidenní lhůtě není v silách soudu ústní jednání nařídit a zároveň předvolat účastníky řízení, u kterých musí být zachována 10ti denní lhůta pro přípravu k jednání. Důkazy k prokázání rušení držby tak musí být soudu předloženy již s žalobou, aby soud mohl přezkoumat, zda k rušení držby jednoznačně dochází. V daném případě jediným navrženým důkazem, který by mohl prokazovat zásah do držby, je svědecká výpověď souseda žalobců, který„ odháněl osobu, která se chystala upilovat zámek k chatě a zároveň tvrdící, že ho na dané místo poslal žalovaný“, což však nelze v 15tidenní lhůtě stihnout, a bylo tak na žalobcích, aby soudu předložili jiný důkaz, na základě kterého by mohl rozhodnout ihned. Protože žalobci neprokázali svémocné rušení jejich držby věci žalovaným, soud žalobu v plném rozsahu zamítl. 12. Soud pro úplnost uvádí, že žalobce je povinen identifikovat žalobu tak, aby z ní bylo zcela nepochybné, že jde o žalobu z rušené držby ve smyslu § 176 a násl. (hmotněprávně podle § [číslo] a násl. ObčZ), a nikoliv o„ běžnou“ žalobu, která má být projednána mimo režim § 176 a násl. Tento požadavek není výjimkou ze zásady, že žalobce nemusí v žalobě tvrdit právo, ale výhradně skutek. Identifikace návrhu tak, aby bylo zřejmé, zda jde o žalobu v režimu § 176 a násl. je procesním požadavkem na určitost návrhu, který vyplývá z § 42 (viz Svoboda, K., [příjmení], P., Levý,