4 C 261/2022-47 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně u zdejšího soudu domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu, na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr [číslo] jejíž nedílnou součástí byl sazebník poplatků a všeobecné smluvní podmínky. Žalované byly poskytnuty finanční prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši [částka] a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úroky ve splátkách po [částka] měsíčně. Žalobkyně finanční prostředky zaslala na účet žalované, resp. čerpáním pomocí vydané aktivované kreditní karty. Celkem žalovaná čerpala částku [částka]. Žalovaná poskytnutý úvěr částečně splácela a celkem uhradila částku [částka]. Žalovaná se ocitla v prodlení, když řádně a včas nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně od smlouvy odstoupila dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Celkový dluh žalované ve výši [částka] se skládá z nevrácené jistiny ve výši [částka], dlužných splátek pojištění ve výši [částka] a dlužných běžných úroků vyčíslených ke dni odstoupení ve výši [částka] a dále dlužné úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele ve výši [částka]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu dne [datum], na což nereagovala a ničeho neuhradila. Uvedla, že úvěruschopnost žalované řádně prověřila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, ačkoliv byla soudem řádně v dostatečném předstihu předvolána, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům stran skutkového stavu: Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut revolvingový bezúčelový úvěr do výše úvěrového rámce [částka] s roční úrokovou sazbou 2,21 %. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky (z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná měla sjednaný rámec ve výši [částka], který měla splácet ve výši [částka] měsíčně (z výpisu z účtu žalobkyně). Žalobkyně žalované vyúčtovala dluh v celkové výši [částka], skládající se z jistiny ve výši [částka], úroku ve výši [anonymizována dvě slova], pojištění ve výši [částka] a náhrady nákladů ve výši [částka] (z přehledu splátek). Žalobkyně od smlouvy odstoupila z důvodu prodlení žalované se splácením měsíčních splátek zároveň žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši [částka] (z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] a ze dne [datum]). Žalované byl dopis zaslán na její poslední známou adresu (z poštovního archu). 4. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.). 5. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 6. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.). 7. Vzhledem k tomu, že soud nemohl přezkoumat oprávněnost nároku žalobkyně pro rozpor mezi tvrzeními a předloženými důkazy, či pro nedostatečná tvrzení, nebo nedostatečné důkazy, žalobu zamítl. V řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku [částka], jak tvrdí žalobkyně v žalobě, přičemž žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, kolik žalovaná na dlužnou částku uhradila, čímž nedostála svým procesním povinnostem dle § 101 odst. 1 o.s.ř. a § 120 odst. 1 o.s.ř. a zároveň, tím že se nedostavila k ústnímu jednání, se zbavila možnosti být soudem poučena o potřebě doplnit tvrzení a označit důkazy. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalované poskytla úvěrový rámec ve výši [částka], který měla splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], ze smlouvy však vyplývá, že úvěrový rámec byl poskytnut ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Tento rozpor mezi tvrzením a důkazy žalobkyně nijak nevysvětluje. Pokud by žalovaná hradila ve splátkách více, než jak bylo ujednáno, nemohla se tak dostat se splátkami do prodlení a nemohlo tak dojít k zesplatnění revolvingového úvěru. Žalobkyně dále neprokázala svá tvrzení ohledně pojištění žalované, přičemž soud tak nezná výši údajného pojistného ani výši poplatků, neboť žalobkyně soudu nepředložila sazebník poplatků. Žalobkyně dále pouze uvedla částku, kterou žalovaná uhradila, přičemž není zřejmé, jak k pojištění, poplatkům a úrokům žalobkyně dospěla a z čeho tyto položky vypočítala, přičemž ani tuto skutečnost soudu nevysvětlila. Je nasnadě, že mezi účastníky došlo v průběhu závazkového vztahu ke změně smlouvy, avšak tvrzení k tomuto chybí a soud se tak může jen domnívat. V případě, že došlo ke změně smlouvy, je otázkou, kdy se tak stalo, a případně zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Soud tak nemohl věc posoudit a rozhodnout. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované v souvislosti s tímto sporem žádné náklady řízení nevznikly, ani je nepožadovala.