4 C 274/2022-35 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], (tehdy pod názvem [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutý úvěr poplatek ve výši [částka], který byl započten na poskytnutý úvěr, a tak byly žalovanému zaslány peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku ve 25 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný nehradil svůj závazek řádně a včas a dostal se do prodlení. V souvislosti s prodlením mu byla účtována smluvní pokuta v celkové výši [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni [datum], o čemž byl žalovaný informován a vyzván k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným tak činí částku [částka] skládající se z jistiny ve výši [částka], neuhrazených úroků ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Na základě projektu fúze ze dne [datum] došlo k fúzi sloučením společnosti žalobkyně jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba] s.r.o. jakožto společností zanikající. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši [částka]. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, ale na výzvu nijak nereagoval. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka], s úrokem ve výši 19,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavírala s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru v částce [částka] s tím, že žalovaný se měl zavázat zaplatit společnosti poplatek v částce [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku ve 25 měsíčních splátkách po [částka]. Strany si ve smlouvě ujednaly, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo jednu splátku déle než tři měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Žalovaný porušil svou povinnost a úvěr tak byl zesplatněn ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno. V části 5. Smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši [částka] za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než [částka], může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. Na základě projektu fúze ze dne [datum] došlo k fúzi sloučením společnosti žalobkyně jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba] s.r.o. jakožto společností zanikající. Pohledávka za žalovaným tak přešla na žalobkyni. Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru, potvrzení o čerpání úvěru, přehledu plateb, úvěrových podmínek, výpisu z účtu žalovaného, předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu. Dále soud z výpisu věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému zjistil, že byla proti němu od roku 2020 vedena další čtyři řízení o zaplacení pohledávek v různých výších a od různých společností a v souvislosti s neplněním uložených povinností jsou proti němu vedena i exekuční řízení. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] vedené pod sp. zn. [spisová značka], bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání o zaplacení pohledávky ve výši [částka] tak, že této žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, tedy žalovanému byla uložena povinnost tuto pohledávku uhradit. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle ustanovení § [číslo] se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § [číslo] odst. 1 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § [číslo] odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 7. Ohledně úvěruschopnosti Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí [spisová značka], (PR [číslo] s. 757) uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Stejně tak Ústav