4 C 306/2022-17 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného. V odůvodnění žaloby uvedla, že jako pojistitel uzavřela s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu na pojistný produkt„ životní pojištění [anonymizována dvě slova]“. Počátek pojištění byl sjednán dnem [datum]. Pro pojistné období, které bylo sjednáno jako měsíční, bylo stanoveno pojistné [částka]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení pojistného. Dlužná částka [částka] představuje neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum] a poplatek ve výši [částka] za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že je žalovaný státním příslušníkem Slovenské republiky, jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne [datum], podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky podle článku 17 odst. 1 písm. c) a článku 18 odst. 2. Mezinárodně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“)). Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům stran skutkového stavu věci.: Žalobkyně jako pojistitel uzavřela dne [datum] s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum] a pojistným splatným měsíčně ve výši [částka]. Předmětem této smlouvy bylo životní pojištění pro žalovaného jako pojištěného (z pojistné smlouvy, všeobecných pojistných podmínek, sazebníku). Žalovaný neplatil pojistné řádně a včas, byl proto žalobkyní vyzván k jeho úhradě s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy (u upomínky ze dne [datum]). Jelikož žalovaný pojistné nedoplatil, pojistná smlouva zanikla ke dni [datum], přičemž žalovaný dluží na pojistném za období od [datum] do [datum] částku [částka] (z oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne [datum], z předpisu úhrad). Součástí pohledávky je i poplatek ve výši [částka] za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši [částka] řádnou předžalobní upomínkou ze dne [datum] (z předžalobní upomínky a podacího archu). Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle §2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě v trvání nejméně jednoho měsíce od doručení upomínky, pojištění marným uplynutím této lhůty zanikne. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví vládní nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V daném případě soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, neboť nezaplatil sjednané pojistné za období od [datum] do [datum] v částce [částka] a poplatek ve výši [částka] za předčasné ukončení pojistné smlouvy. Na výzvu žalobkyně, ani předžalobní upomínku nereagoval. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o.z. ve výši dle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti pohledávek. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že jejich náhradu přiznal procesně plně úspěšné žalobkyni, a to celkem ve výši [částka]. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], a dále z nákladů právního zastoupení ve výši [částka] (odměna advokáta ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), paušální náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, v platném znění, to celé zvýšené o 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř.). Soud v daném případě aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy předmětem vymáhání je dlužné pojistné. V návrhu se tak mění pouze označení žalovaných, dlužné částky a několik typů pojistných produktů poskytovaných žalobkyní. Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.