4 C 368/2022-29 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne [datum] podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne [datum] smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], a to převodem na účet. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni úrok z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 14,70 % ročně. Dále se žalovaný ve smlouvě o úvěru zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnuté služby. Žalovaný však sjednané splátky neuhradil řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem. Pohledávka za žalovaným činila [částka]. Žalobkyni na dlužnou částku ničeho neuhradil a na předžalobní upomínku ze dne [datum] nijak nereagoval. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení dlužné částky ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s 14,7 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyslovil svou místní nepříslušnost a danou věc postoupil Okresnímu soudu v Benešově jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv byl soudem řádně v dostatečném předstihu předvolán, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř., a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru – smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba], [IČO], podepsala dne [datum] smlouvu o úvěru s žalovaným v částce [částka] s tím, že se žalovaný zavázal zaplatit společnosti poplatek za poskytnuté v 96 měsíčních splátkách po [částka] (včetně úhrady pojištění) s tím, že poslední splátka byla stanovena na částku [částka] (včetně úhrady pojištění). Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni úrok z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 14,70 % ročně. Celkově měl žalovaný zaplatit částku ve výši [částka]. Žalovaný žalobkyni neuhradil žádnou částku. Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o úvěru upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství. Tyto skutečnosti má soud za prokázané ze smlouvy o úvěru, produktových podmínek, sazebníku banky, výpisu z úvěrového účtu, výpisu z účtu žalovaného, smlouvou o postoupení pohledávek včetně dodatku a seznamem postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobní výzvou s dokladem o odeslání. 5. Při právním posouzení věci v případě smlouvy o úvěru soud vycházel z ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1802 OZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Dle § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ohledně dalšího příslušenství soud vycházel z § 1970 OZ, dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení pro posuzované období stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o postoupení pohledávky, soud vycházel z ustanovení § 1879 OZ občanského zákoníku, podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) platně sjednala smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a splnila tak svoje povinnosti z předmětné smlouvy. Žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy a ze zákona nesplnil, neboť nehradil řádně dohodnuté splátky, a proto žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními a obchodními podmínkami úvěr zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné částky. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužný na daný úvěr celkovou částku [částka] s příslušenstvím. Na dlužnou částku do dnešního dne však nic nezaplatil a na upomínku žalobkyně nereagoval. Za této situace vznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalované dlužné částky, přičemž soud žalobkyni zároveň přiznal i uvedené příslušenství žalované pohledávky jistiny vyplývající ze smlouvy a ze zákona. Z těchto důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší nežli zákonné, ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že náleží žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku [částka]. Tato částka pak sestává ze soudního poplatku ve výši [částka], a dále z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, účast u jednání dne [datum]) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku [částka] a odměna za jeden půl úkon právní služby podle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu po [částka]. K odměně advokáta dále soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů za 4 úkony ve výši [částka] po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobkyni dále náleží náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty (z odměny a paušální náhrady hotových výdajů) ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalobkyně plátcem. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.