4 C 406/2021-65 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu za přepravu. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využila dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], ve vlaku 506 mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] hl. n., čímž se bezdůvodně obohatila o jízdné stanovené dle platného tarifu v částce [částka]. Za porušení přepravních podmínek byla žalované vyměřena přirážka ve výši [částka] [právnická osoba], postoupila dne [datum] pohledávku včetně příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo]. Tato společnost postoupila pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek dne [datum] na žalobkyni. Po nabytí pohledávky zaslala žalobkyně žalované dne [datum] předžalobní výzvu včetně oznámení o postoupení pohledávky, na kterou žalovaná nereagovala. Opatrovník žalované vznesl námitku promlčení. Vzhledem k tomu, že žalobce je právnickou osobou se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jde o věc s cizím prvkem, je třeba zkoumat, zda je ve věci dána pravomoc soudu České republiky, a pokud ano, podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Na tuto věc se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU [číslo] Sb. ze dne [datum], podle kterého je dána příslušnost soudu České republiky dle článku 4 odst. 1. Místně příslušný Okresní soud v Benešově postupoval dle českého procesního předpisu (o.s.ř.). Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z oznámení o závadách sepsaného dne [datum] bylo zjištěno, že při kontrole cestujících ve vlaku 506 byla zjištěna cestující bez platné jízdenky. Bylo s ní sepsáno potvrzení o nedodržení [anonymizováno] s tím, že jízdné činí [částka], přirážka [částka], a to za jízdu [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], postoupily pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo]. Následně tato společnost postoupila smlouvou o postoupení pohledávek dne [datum] pohledávku na žalobkyni jako postupníka. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku spolu s oznámením o postoupení pohledávky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení souboru pohledávek, tarifů Českých drah, potvrzení o nedodržení SPPO, oznámení o závadách, předžalobní výzvy včetně podacího archu. Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), a to především z ustanovení o promlčení. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Dle § 610 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. V daném případě vzal soud za prokázané, že splatnost pohledávky dle tvrzení žalobce nastala [datum]. Žaloba byla podána až dne [datum]. Promlčecí doba uplynula nejpozději dne [datum]. Soud k uplatněné námitce žalované přihlédl a žalobu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože žalovaná, která byla ve sporu plně úspěšná, žádné náklady nepožadovala.