CS · EN DE FR brzy

4 C 463/2021-65 — Okresní soud v Benešově

ECLI: ECLI:CZ:OSBN:2022:4.C.463.2021.1
Datum: 2022-08-24
Předmět: o zaplacení [částka] s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 100 z. č. 89/2012 Sb."]
["peněžité plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení [částka] s příslušenstvím. Aplikuje: § 100 (89/2012 Sb.).
1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. zamítnul žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Ve výroku II. uložil soud žalobci povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované. 2. V odůvodnění svého rozsudku soud I. stupně zejména uvedl, že se zabýval žalobním tvrzením, podle něhož na základě ústní smlouvy se žalovanou přistoupil žalobce k jejímu závazku zaplatit dlužné nájemné za březen až září 2010 za užívání bytu 3+kk v domě [adresa] v k. ú. [obec], ulice [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále případně jen„ Byt“), přičemž žalovaná se zároveň zavázala žalobci částku odpovídající dlužnému nájemnému vrátit, pokud ji za ni skutečně zaplatí, a to bez určení lhůty splatnosti. Z titulu této smlouvy žalobce uhradil dne [datum] částku [částka]. Žalovaná však dosud tuto částku přes písemnou výzvu nezaplatila. V průběhu řízení žalovaná vznesla námitku promlčení žalovaného nároku. Po provedeném dokazování soud I. stupně uzavřel, že žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o nájmu Bytu s pronajímatelem [jméno] [příjmení]. Nájemné bylo dohodnuto ve výši [částka] měsíčně. Dne [datum] žalobce uhradil [jméno] [příjmení] částku [částka] za neuhrazené nájemné žalovanou vztahující se k bytu za období od března do září 2010. Žalobce dne [datum] vyzval žalovanou k úhradě částky celkem [částka] zahrnující úhradu za zaplacené dlužné nájemné ve výši [částka], dále úhradu za zaplacenou službu internetu za období od prosince 2010 do února 2011 ve výši [částka] a dluh ze zápůjčky ve výši [částka]. Za použití § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 (dále jen,,obč. zák.“) soud I. stupně uzavřel, že námitka promlčení vznesená žalovanou je důvodná. Pokud žalobce tvrdil, že z titulu ústně uzavřené smlouvy o přistoupení k závazku zaplatil za žalovanou dne [datum] jejímu věřiteli částku [částka], přičemž doba, do kdy měla žalovaná žalobci tuto částku vrátit, nebyla mezi nimi dohodnuta, mohl žalobce vykonat své právo na vrácení této částky poprvé již dne následujícího, tedy [datum]. Po uplynutí obecné tříleté promlčecí lhůty podle § 101 obč. zák. tak došlo k promlčení k žalobcem uplatněného nároku, protože žalobce uplatnil svůj nárok na vrácení tvrzeného dluhu až výzvou ze dne [datum]. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, namítl v něm, že soud I. stupně pochybil, pokud nevyslechl navrženého svědka [jméno] [příjmení], který se mohl vyjádřit k obsahu závazku mezi žalobcem a žalovanou. Dle žalobce bez tohoto výslechu nemohl soud dospět ke správným skutkovým zjištěním. Žalobce nesouhlasí ani s právním hodnocením soudu I. stupně. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 4. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek soudu I. stupně jako správný potvrdit. 5. Odvolací soud o odvolání žalobce rozhodl bez nařízení ústního jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy účastníci s tímto procesním postupem vyslovili souhlas (žalobce výslovný, souhlas žalované byl opatřen postupem dle § 101 odst. 4 ve spojení s § 211 o. s. ř.). 6. Odvolací soud poté, co usoudil, že odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 7. Podle § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále i jen,,o. z.“): Podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Podle § 101 obč. zák.: Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 9. Podle § 563 obč. zák.: Není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 10. V daném případě žalobce opřel svou žalobu o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda, podle níž se žalobce zavázal zaplatit pronajímateli Bytu za žalovanou dluh na nájemném ve výši [částka] s tím, že pokud tak učiní, žalovaná mu peněžní prostředky v této výši poté sama zaplatí, a to bez určení lhůty splatnosti. Za situace, kdy bylo v řízení prokázáno, že žalobce částku [částka] pronajímateli Bytu zaplatil dne [datum], správně soud I. stupně uzavřel, že obecná tříletá promlčecí lhůta žalobcem tvrzeného nároku na zaplacení této částky od žalované počala běžet dnem následujícím poté, kdy sám tuto částku pronajímateli Bytu zaplatil, tedy dne [datum], protože podle ustálené soudní praxe, za použití § 563 obč. zák., mohl žalovanou tohoto dne poprvé o splnění této povinnosti požádat. Vzhledem k tomu, že však žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky [částka] až přípisem ze dne [datum], učinil tak nepochybně až po uplynutí obecné tříleté promlčecí lhůty dle § 101 obč. zák. ve spojení s § 3036 o. z. Žalovaná tedy uplatnila námitku promlčení žalobcem tvrzeného nároku důvodně, a již proto není možné žalobci požadované plnění v tomto soudním řízení přiznat. Soud I. stupně přitom procesně nepochybil, pokud k návrhu žalobce nevyslechl svědka [příjmení], protože pro závěr o promlčení žalobou uplatněného nároku nemohl mít obsah výpovědi tohoto svědka žádný právní význam. 11. Z podaných důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), a to i ve výroku o náhradě nákladů řízení s odkazem na jeho správné odůvodnění. 12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem v rozsahu jednoho úkonu právní služby (písemné vyjádření k odvolání) ve výši [částka] (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), jednoho režijního paušálu ve výši [částka] (§ 13 odst. 4 vyhlášky), to vše povýšeno o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem se tedy jedná o částku [částka]. 13. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Citovaná ustanovení

§ 100 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.