5 C 167/2022-35 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 5, domáhala po žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,75 % a náhradu nákladů. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo], jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku měla uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku zaplatila dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a souhrnný dlužný poplatek částku [částka]. Poté žalovaná uhradila ještě [částka] Celkem uhradila žalovaná částku [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], což byla žalované písemně oznámeno. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku [částka]. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyni proto nezbylo, než se svého nároku domáhat u soudu. 2. [název soudu] vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který však musel být usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. 3. Usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyslovil Obvodní soud pro Prahu 5 svou místní nepříslušnost a postoupil věc po právní moci usnesení, která nastala dne [datum], Okresnímu soudu v Benešově jako sodu místně příslušnému. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 5. Podáním ze dne [datum] navrhla žalobkyně soudu schválení smíru ve znění uvedeném ve výroku I. usnesení. Návrh na smír byl podán do datové schránky soudu a opatřen úředně ověřeným podpisem žalované. 6. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání a předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání. Soud hodnotil tyto provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti podle ust. § 132 o. s. ř. Další dokazování soud neprováděl, když dosud provedené důkazy považoval za dostatečné. Na základě těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které ji poskytla finanční prostředky v hotovosti ve výši [částka] v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka] a celkovou částku měla uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná zaplatila poslední splátku dne [datum], celkem zaplatila [částka]. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou. 8. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ust. § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb.). 9. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 nařízení vlády č. 180/2013 Sb. a § 19 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2013 Sb.). 11. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 12. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 13. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 14. Podle ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení (odst. 2 téhož ustanovení). 15. Soud se v prvé řadě zabýval obsahem smíru uzavřeného účastníky, a dospěl k závěru, že je v rozporu s právními předpisy. Z formulace platebních povinností v navrženém smíru sám o sobě rozpor s hmotným právem nevyplývá, soud však nemůže odhlédnout od absolutní neplatnosti právního jednání, z něhož takový nárok původně vznikl, ani od dalších okolností, pro které by žalobě nebylo možno vyhovět, jakož také od obsahu dosavadního řízení a důkazů. V daném případě je smluvní ujednání o souhrnném poplatku, obsažené ve smlouvě o půjčce, ze kterého žalobkyně dovozovala část svého nároku, absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jak je odůvodněno níže. Z uvedených důvodů shledal soud smír v rozporu s kogentním ustanovením zákona, a proto jej neschválil, neboť by smírem byla žalované uložena povinnost uhradit plnění, na které žalobkyni nevznikl hmotněprávní nárok. Eventuálně lze též dovodit, že žalovanou uplatněný požadavek žalobkyně nemá pro rozpor s kogentními ustanovení k ochraně spotřebitele a § 588 o. z. oporu v hmotném právu v podstatném rozsahu. Z uvedených důvodů soud smír neschválil. 16. Soud dále dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku [částka] a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná o poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora ci