5 C 175/2022-48 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného bytu. Uvedla, že žalovaný byl nájemce bytu [číslo] s příslušenstvím o celkové výměře [výměra] v [anonymizována dvě slova] v domě [adresa] na adrese [adresa] [anonymizována dvě slova], který je ve vlastnictví žalobkyně. Dům a vlastnické právo žalobkyně je zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek]. Nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založen nájemní smlouvou ze dne [datum]. Nájemce opakovaně neplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Od února [rok] do ledna [rok] nezaplatil nic na nájemném ani služby spojené s užíváním bytu. Za uvedené situace došlo dne [datum] ke skončení nájmu bytu. Byt žalovaný protokolárně předal, prostřednictvím zmocněnce, žalobkyni. Dluh činil ke dni podání žaloby na nájemném a na plněních spojených s užíváním bytu částku [částka], z toho na nájemném [částka] a na službách spojených s užíváním bytu [částka]. Žalobkyně pro zpřehlednění a zjednodušení rozhodování nenavrhla přiznání příslušenství pohledávky v plném rozsahu dle toho, jak dluhy časově postupně vznikaly a narůstaly, ale pouze v částečném rozsahu, a to až ode dne následujícím po dni skončení nájmu, tj. od [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacené dlužné částky, ten však neuhradil ničeho. 2. Soud provedl dokazování všemi navrženými listinnými důkazy, a to nájemní smlouvou, výpovědí z nájmu, včetně podacího lístku, e-mailovou korespondencí, výzvou, přehledem plateb, podacím lístkem, přehledem pohledávek a závazků za nájemci, předžalobní upomínkou, včetně dodejky. Tyto důkazy soud hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav. 3. Mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena dne [datum] nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] o velikosti 1+kk s příslušenstvím o celkové výměře [výměra] v 1. nadzemním podlaží v domu [adresa] na adrese [adresa]. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši [částka] měsíčně, to vše splatné předem nejpozději do 5. dne v měsíci. Vlastnické právo žalobkyně k uvedenému bytu je zapsáno v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek]. Žalovaný opakovaně neplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu a od února [rok] do ledna [rok] nezaplatil ničeho, což vyplývá z přehledu pohledávek a závazků za nájemci. Dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému, že na dalším pokračování nájmu bytu nemá zájem a nájem tak končí dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně upozornila žalovaného na výši dluhu na nájemném [částka] a výši dluhu na zálohách [částka] a vyzvala jej k zaplacení. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužného nájemného ve výši [částka], a to nejpozději do 10 dnů. Výzva však žalovanému nebyla doručena a byla Českou poštou, s.p. žalobkyni vrácena zpět. 4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle občanského zákoníku platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Povinnost platit nájemné a služby spojené s užívání bytu plyne z ustanovené § 2246 a 2247 o. z. 5. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 pak platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud tedy žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % tedy [částka]. 8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.