5 C 224/2016-377 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] podali k Okresnímu soudu v Benešově žalobci proti žalovanému [příjmení] [obec] žalobu o určení jejich vlastnického práva k částem pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo], v k. ú. [obec], které byly ke dni podání žaloby zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce]. Písemným podáním ze dne [datum], které soudu došlo dne [datum], žalobci upřesnili žalobní petit tak, aby soud určil, že pozemky [parcelní číslo] o výměře 50 m2 a [parcelní číslo] o výměře 30 m2, vzniklé rozdělením pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], na základě geometrického plánu [číslo] vypracovaného [celé jméno znalce], je vlastnictví žalobců každého z nich jednou polovinou ve vztahu k celku s tím, že geometrický plán tvoří nedílnou součást rozsudku. V odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že dne [datum] uzavřeli darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, na základě které obdrželi darem nemovitosti, a to pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba domu [adresa], a pozemek [parcelní číslo] zahradu včetně oplocení, venkovních úprav a porostů. Jde o oplocený areál, ve kterém se nachází i sporné části pozemků, které byly žalobcům fakticky přidány do užívání při darování nemovitostí v roce 1997, neboť je užívali již jejich právní předchůdci. Žalobci i jejich právní předchůdci neměli pochybnosti o tom, že pozemky, které užívají za oplocením, jsou jejich vlastnictvím a tuto skutečnost nikdo nezpochybňoval. Žalobci i jejich právní předchůdci sporné části pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] drží v poctivé držbě a nepřetržitě je užívají v dobré víře po dobu delší než 10 let jako vlastní pozemky, pečují o ně jako řádní hospodáři tak, že je sekají, mají zde záhony a vysazené ovocné stromy. Jejich vlastnictví do roku 2016 nikdo nezpochybňoval a se stavbou oplocení byl dán souhlas. V tomto roce si na pozemky začal činit nárok soused žalobců, čímž vyšel najevo nesoulad faktického a právního stavu. Žalobci doplnili, že na určovací žalobě mají dán naléhavý právní zájem vzhledem ke spornosti zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí. 2. Původní žalovaný [územní celek] se ve věci vyjádřil písemným podáním ze dne [datum], namítl zejména nedostatek své pasivní legitimace, když předmětné nemovitosti po podání žaloby prodal kupní smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum] současné žalované [celé jméno žalované]. Dále namítl, že žalobci nemají dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě a konečně, že nemohou sporné části pozemků vydržet, neboť se jejich držba nezakládá na právním důvodu. Pozemky nedrží v dobré víře, že jim patří, neboť při obvyklé opatrnosti museli dojít k závěru, že nejsou vlastníci, a to nikoliv z hlediska osobního přesvědčení držitele se zřetelem ke všem objektivním okolnostem. Uvedl, že žalobci věděli, jaké jsou skutečné hranice mezi dotčenými nemovitostmi a části pozemků užívají neoprávněně. 3. Žalobci při ústním jednání dne [datum] a po ukončení vkladového řízení vlastnického práva navrhli záměnu účastníků podle § 107 a) o. s. ř. tedy, aby na místo žalovaného [územní celek] do řízení vstoupila žalovaná [celé jméno žalované], a soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] záměnu připustil. 4. V písemném podání ze dne [datum] žalobci doplnili skutková tvrzení ohledně vydržení částí pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec] tak, že mají dán naléhavý právní zájem z důvodu existující poznámky spornosti na příslušném LV ohledně obou pozemků, které předci žalobců nabyli trhovou smlouvou ze dne 6. 11. [číslo] v jejich oplocené části. Dále uvedli, že je nabyli nejprve s dalšími nemovitostmi [obec] a [jméno] [příjmení], kteří je převedli na [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou ze dne [datum], tito uzavřeli trhovou smlouvu dne [datum] s [jméno] [příjmení], který - strýcem žalobkyně a). [jméno] [příjmení] daroval nemovitosti včetně sporných částí pozemků darovací smlouvou ze dne [datum] svému bratrovi [jméno] [příjmení], který je otec žalobkyně a) a ten uzavřel s žalobkyní a) a žalobcem b) darovací smlouvu dne [datum]. Žalobci shrnuli, že rodina drží sporné části pozemků ohraničené oplocením společně s domem [adresa] a s pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] jako vlastní od roku [číslo] v mezích stávajícího oplocení jako vlastní. Nabývací tituly vždy zahrnovaly i sporné části sousedních pozemků, které jsou předmětem žaloby včetně oplocení se všemi součástmi a příslušenstvím. [obec] víra právních předchůdců a žalobců trvá déle než 60 let, části pozemků drží oprávněně a jde o poctivou držbu. Naplnili proto vydržecí důvody vlastnického práva. O sporné pozemky se v právním i faktickém smyslu starají, nikdo žalobce ani jejich právní předchůdce v minulosti nepožádal o úhradu za užívání, případně o jejich vydání. [příjmení] [jméno] [příjmení] – soused žalobců, který byl vyslechnut v přestupkovém řízení, uvedl, že oplocení na místě samém pamatuje minimálně po dobu 30 let. K otázce nabytí vlastnictví pozemků p. [číslo] p. [číslo] [územní celek] uvedli, že obec v minulosti nebyla jejich vlastníkem a fakticky na sporných pozemcích nehospodařila. Žalobci nesouhlasí s tvrzením, že sporné části pozemků přešly na obec jako historický majetek a vedle skutkových tvrzení svědčících pro vydržení namítli absolutní neplatnost kupní smlouvy uzavřené mezi [územní celek] a žalovanou. Rovněž odkázali na rozpor s dobrými mravy ve vztahu k výši kupní ceny a nemožnosti faktického předání pozemku. 5. Žalovaná se ve věci vyjádřila písemným podáním ze dne [datum] tak, že je výlučným vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 100 m2 a pozemku [parcelní číslo] o výměře 38 m2, které nabyla v dobré víře na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] Tyto nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Žalobci nemají dán ve věci naléhavý právní zájem. Dále uvedla, že žalobci nemohou být v dobré víře, že jim sporné části nemovitostí patří s ohledem ke všem objektivním okolnostem s tím, že neprokázali dobrou víru ani oprávněnou držbu po dobu 10 let, když dobře věděli, kde jsou skutečné hranice parcel. V minulosti se ve sporných místech nacházelo koryto potoka, které bylo zatrubněno MNV [obec] v 70. letech minulého století. Právní předchůdci žalobců poté svévolně a záměrně v těchto místech umístili plot mimo hranice svých nemovitostí. Žalobci požadovali po předchozím vlastníku, aby jim k pozemkům převedl vlastnické právo, což prokazuje, že se nepovažovali za jejich vlastníky. 6. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav: žalobkyně a) a žalobce b) jsou podíloví spoluvlastníci v rozsahu každý jedné ideální poloviny nemovitostí, a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba domu [adresa] a pozemku [parcelní číslo] zahrada, a to na základě darovací smlouvy a smlouvy o věcném břemeni ze dne [datum] s tím, že dárcem je otec žalobkyně a) a děd žalobce b). Předmětné nemovitosti tvoří zaplocenou vesnickou usedlost a sousedí s pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo], jejichž vlastníkem bylo nejprve [územní celek], na které vlastnictví přešlo jako historický majetek obce podle § 2 zákona č. 172/1991 Sb. (zjištěno výpisem z katastru nemovitostí a místním šetřením). Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] (po podání žaloby) soud zjistil, že se vlastníkem stala žalovaná [celé jméno žalované] a pozemky [parcelní číslo] o výměře 100 m2 a [parcelní číslo] o výměře 38 m2 jsou s dalšími nemovitostmi - pozemky st. p. [číslo] p. [číslo] domem, vše v obci a k. ú. [obec], nyní zapsány v katastru nemovitostí na [list vlastnictví]. Celková kupní cena byla mezi prodávající obcí a žalovanou dohodnuta ve výši [částka], což odpovídá [částka] za m2. Dále soud považuje za prokázané a mezi účastníky je nesporné, že část pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] je zaplocena drátěným plotem ve vlastnictví žalobců společně s pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo]. Žalobci požádali dopisem ze dne [datum] [stát. instituce] o vyznačení poznámky spornosti, týkající se pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec], v té době zapsaných na [list vlastnictví]. Pokud jde o posloupnost vlastnictví nemovitostí - pozemku [parcelní číslo] se stavbou domu [parcelní číslo] a [parcelní číslo], provedl soud důkaz postupní smlouvou a svatební smlouvou ze dne [datum], trhovou smlouvou ze dne [datum], darovací smlouvou ze dne [datum] a darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum]. Z těchto listin zjistil, že jako předmět převodu byly nemovitosti vždy označeny bez výměr s příslušenstvím a součástmi včetně oplocení. Trhová smlouva z roku 1955 výslovně uvádí„ v mezích a hranicích oběma stranám dobře známých“, přičemž žalovaná v průběhu sporu neučinila sporným tvrzení žalobců, že nemovitosti nabyli nejprve [obec] a [jméno] [příjmení] – předci žalobců (trhová smlouva ze dne 6. 11. [číslo]), následn