5 C 271/2022-20 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, úroku 22,38 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným dne [datum]. V žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací získaných od žalovaného, které se týkaly jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, a tyto informace byly ověřeny na základě předložených dokladů a zaznamenány v kartě zákazníka. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že poskytl pravdivé a úplné údaje. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku [částka], to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se zavázal uhradit v 12 měsíčních splátkách po [částka] počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, dosud uhradil pouze [částka], z toho [částka] na jistinu, [částka] na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a [částka] na poplatek za administrativní činnost. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Pohledávka byla dne [datum] postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalovaného ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku. 2. Okresní soud v Benešově ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně předvolal. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši [částka] a administrativním poplatkem ve výši [částka] Celkem se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku [částka] ve 12 měsíčních splátkách po [částka] Součástí smlouvy byly smluvní podmínky upravující postup při případném prodlení žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužnou splátku poskytnutého úvěru ani v dodatečné lhůtě, právní předchůdkyně žalobkyně tento úvěr zesplatnila ke dni [datum] jako celek, a to v částce [částka], což žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a oznámením postoupení pohledávek spolu s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky žalobkyni a žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dluhu. 4. Ke způsobu, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného daný úvěr splatit, žalobkyně soudu doložila pouze kartu zákazníka ze dne [datum], z které soud zjistil, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnanec na hlavní pracovní poměr od [datum] na dobu [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], s čistým měsíčním příjmem [částka], žádné jiné další příjmy nepobíral. Jeho pravidelné měsíční výdaje představovaly osobní výdaje ve výši [částka], splátky zápůjček ve výši [částka], výdaje na bydlení ve výši [částka] č a ostatní výdaje ve výši [částka] Celkem činily výdaje žalovaného částku [částka]. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, má učňovské vzdělání, žije v nájmu a nemá nezaopatřené děti. 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] listinu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru, podle níž ji byla převedena bezhotovostní platba v částce [částka]. Tato listina obsahovala ujednání, podle nichž byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též úrok a poplatky za vymezené a specifikované služby. Do dnešního dne žalovaný dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku [částka]. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla dne [datum] postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaný dlužnou částku neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána pouze na základě údajů uvedených v kartě zákazníka. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne [datum] je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného danou zápůjčku splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného řádně přezkoumala. 15. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o