5 C 275/2022-78 — Okresní soud v Benešově

1. Dne [datum] se u Okresního soudu domáhá žalobce [osobní údaje žalobce], se sídlem [adresa žalobkyně], proti žalovanému [osobní údaje žalovaného] se sídlem [adresa žalované], uložení povinnosti uhradit částku [částka]. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný užívá cestu na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] ve vlastnictví žalobce na základě smluvně zřízené služebnosti, a je proto povinen se částečně finančně podílet na opravě cesty v rozsahu užívání. Dále v žalobě uvedl, byl nucen cestu opravit z důvodu špatného stavu, žalovaného předem informoval o ceně opravy. Žalovaný přislíbil finanční účast za provedenou rekonstrukci. Žalobce si po zhotovení opravy cesty nechal vypracovat znalecký posudek, dle kterého marně žalovaného vyzval k úhradě poměrné částky za opravu ve výši [částka], odpovídající využívání cesty. 2. [název soudu] ve věci vydal dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací], platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včasný odpor. V písemném vyjádření, které bylo soudu zasláno ve stanovené lhůtě, žalovaný namítl nedostatek pasivní legitimace. Dále uvedl, že povinnost nést náklady se zachováním a opravou věci má oprávněná osoba (žalovaný), užívá-li ji také ten, kdo je služebností obtížen (žalobce), je povinen na náklad poměrně přispívat, nebo se užívání zdržet. Dále uvedl, že oprávněný z věcného břemene je povinen nést přiměřené náklady pouze na zachování věci a její opravy a nikoliv jiné náklady sledující například vyšší kvalitu věci, než byla dosavadní. Náklady tak mají směřovat pouze k zachování věci ve stavu, ve kterém byla v době zřízení služebnosti s přihlédnutím k opotřebení a potřebám, které má služebnost naplňovat. V daném případě nešlo, dle názoru žalovaného, o opravu cesty, ale žalobce nechal vybudovat naprosto novou cestu s novým podložím, obrubami a povrchem v celém rozsahu, a tyto náklady jdou pouze k tíži žalobce jako vlastníka věci. 3. Na počátku prvního ústního jednání zástupkyně žalobce na podané žalobě setrvala s tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] rozprodala přes realitní společnost jednotlivé bytové jednotky vlastníkům, kterým slíbila zhotovení sporné cesty. Tento závazek není žalobce schopen předchozímu vlastníku prokázat. 4. Právní zástupce žalovaného navrhl žalobu zamítnout pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného s odkazem na zákon o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. a občanského zákoníku a doplnil, že Společenství vlastníků má sice právní způsobilost právnické osoby při správě majetku, ale ve vztahu k vydání bezdůvodnému obohacení a podobným finančním nárokům mají práva a povinnosti přímo vlastníci bytových jednotek. 5. Z nesporných tvrzení účastníků a ze Změny prohlášení vlastníka budovy, směnné smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], jehož součástí je geometrický plán [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] [IČO] jako převodkyně, nabyvatelka a povinná z věcného břemene uzavřela s [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalované], jako s nabyvatelkou, převodkyní a oprávněnou z věcného břemene, smlouvu o služebnosti, spočívající v právu chůze a jízdy k části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] pro každého vlastníka pozemku st. [parcelní číslo], st. [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] a p. [číslo] vše k.ú. [obec] u [obec]. Rozsah oprávnění byl vymezen geometrickým plánem, který tvoří nedílnou součást smlouvy. Služebnost byla zřízena za jednorázovou úplatu [částka] s tím, že povinná a oprávněná se dohodly, že veškeré přiměřené náklady na zachování a udržení zatížené části parcely věcným břemenem ve stavu, v jakém se nachází ke dni podpisu této smlouvy, bude hradit oprávněná s povinnou společně. Oprávněná se zavázala, že všechny případné úpravy zatížené části parcely předem projedná s povinnou a povinná se zavázala, že na věcným břemenem zatížené části parcely nebude budovat stavby a nebude provádět výsadbu trvalých porostů. Z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] vzal soud za prokázané, že pro stavbu bytového domu [obec], [adresa] vzniklo [osobní údaje žalobce], [obec] u [obec], [IČO] a spoluvlastníky pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba: [adresa], bytový dům, jsou jednotlivý vlastníci bytů (č. bytové jednotky [rok] – [anonymizováno]) s podíly na společných částech domu a pozemku, ve výši uvedené na příslušném LV. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy jako povinnost k parcele: [číslo], a to jako oprávnění pro parcelu: st.p. [číslo] jednotku: [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] na základě smlouvy o zřízení věcného břemene a změny prohlášení vlastníka budovy, s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Z [list vlastnictví] a [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce] soud zjistil, že součástí pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, je stavba: [obec], [adresa], bytový dům, který je ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek (č. bytové jednotky [číslo] – [číslo] s podílem na společných částech nemovitostí ve výši uvedené na příslušných LV). 6. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení § 1276 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ), podle kterého služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služební pozemek jakýmikoliv vozidly a osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostu. Podle § 1263 OZ nese oprávněná osoba náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, a nebo se užívání zdržet.Bytové spoluvlastnictví je dle ust. § 1158 a násl. OZ spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím bytových jednotek. Vlastníci bytových jednotek se stávají spoluvlastníky společných částí domu a pozemku, na kterém je bytový dům zřízen. Pravidla pro správu domu a pozemku jsou vymezena v prohlášení vlastníků bytových jednotek, zahrnuje činnosti spojené s údržbou a opravou společných částí nemovitostí a za správu domu i pozemku odpovídá společenství vlastníků, které bylo za tím účelem zřízeno jako právnická osoba podle [číslo] OZ. Společenství pak právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami (§1196 OZ). V dalším upravuje vlastnictví bytů z.č. 72/1994 Sb., podle kterého jsou společné části domu a pozemku v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. Spoluvlastnický podíl na pozemku odpovídá velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu a s vlastnictvím bytové jednotky jsou spojena práva k pozemku (§8,21,30). Dle § 9 odst. 1 z.o vlastnictví bytů je společenství vlastníků bytových jednotek způsobilé vykonávat práva a zavazovat se jen ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. 7. V daném případě se žalobce [osobní údaje žalobce], [obec] domáhá úhrady příspěvku na opravu cesty (povinná osoba z věcného břemene) proti žalovanému [osobní údaje žalovaného] [obec] jako oprávněné osobě ze smluvně sjednaného věcného břemene – služebnosti cesty na části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Žalobce v rámci svých žalobních tvrzení uvádí, že hmotně právní vztah účastníků vznikl na základě smlouvy o zřízení věcného břemene mezi právními předchůdci účastníků, konkrétně na základě uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene vztahující se k povinnému pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] [územní celek] ve prospěch každého vlastníka pozemku st. [parcelní číslo], st. [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. 8. Při posouzení věci soud v prvé řadě zjišťuje, zda má žalobce dánu aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby a dále, zda žalovanému svědčí pasivní věcná legitimace pro řízení, přičemž věcná legitimace je obecně dána účastníkům hmotně právního vztahu, nebo práva, o které v řízení jde. Soud přitom podle ustálené judikatury účastníky nepoučuje o případném nedostatku aktivní nebo pasivní věcné legitimace, neboť je má poučovat pouze o právech, případně povinnostech, které jim ukládají procesně právní předpisy, konkrétně jak je nutno procesní úkony provést, případně jak je třeba odstranit vady procesních úkonů již učiněných, aby vyvolaly zamýšlené procesní účinky. Do poučovací povinnosti pak nepatří návod, co by měl účastník sporu v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku. Pokud by v rámci poučovací povinnosti soud poučoval účastníky o tom, kdo je, či není aktivně, případně pasivně legitimován, nešlo by o poučení o procesních právech a povinnostech, ale soudu by vedl účastníky k tomu, co mají v daném případě dělat, aby dosáhli žádaného právního účinku a takový postup by byl dle názoru jak Ústavního soudu ČR, tak Nejvyššího soudu ČR v rozporu se zásadou kontradiktornosti řízení a narušil by princip rovnosti účastníků. So