5 C 34/2022-28 — Okresní soud v Benešově

Dne [datum] podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu„ [příjmení]“ [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Běžné pojistné bylo splatné v první den každého pojistného období, které bylo sjednáno v měsíční délce v částce [částka] Žalovaný však pojistné žalobkyni řádně neplatil a pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení následného pojistného. Za dlužné období dluží žalovaný žalobkyni na pojistném částku [částka]. Žalovaný na dlužnou částku, i přes upomínání žalobkyně, ničeho neuhradil a na předžalobní upomínku nereagoval. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny a jedná se tak o věc s cizím prvkem, zjišťoval soud, zda má ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat a rozhodovat, a pokud ano, zjišťoval dále, podle jakého právního řádu je třeba v řízení postupovat a jaké právo je třeba na věc aplikovat. Mezi Českou republikou a Ukrajinou je sice uzavřena dvoustranná mezinárodní úmluva, která upravuje pravomoc a příslušnost pro závazkové vztahy, ale žalovaný má rovněž bydliště na území členského státu EU, v ČR, a proto je třeba na věc aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech, podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána ustanovením článku 4 odst. 1, dle kterého mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudu tohoto členského státu. V daném případě má žalovaný bydliště na území ČR v obvodu Okresního soudu v Benešově, jehož příslušnost je v této věci tedy dána. Podle § 87 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud strany nezvolily rozhodné právo, což je v daném případě právo České republiky, neboť zde byla smlouva uzavřena. Podle § 8 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv. [název soudu] ve věci vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] platební rozkaz, který se žalovanému nepodařil doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen a soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému žalovaného řádně předvolal. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, na svoji obranu netvrdil žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhl provedení žádných důkazů. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Z pojistné smlouvy [příjmení] životním pojištění [číslo] ze dne [datum] vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění od [datum]. Dohodli se na měsíčním pojistném ve výši [částka]. Pojištění bylo sjednáno do 60 let věku pojištěného. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky. Obsahem upomínky žalobkyně ze dne [datum] považuje soud za prokázané, že byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužného pojistného ve výši [částka] ve lhůtě do 31 dnů od jejího doručení a zároveň byl upozorněn na zánik pojištění. Dále byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka dne [datum] Tyto skutečnosti má soud za prokázané z pojistné smlouvy, upomínky dlužného pojistného včetně dodejky a předžalobní upomínky včetně poštovního podacího archu. Při právním posouzení soud vycházel ze zákona [číslo] občanský zákoník, ve kterém podle § [číslo] se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2787 občanského zákoníku má pojistitel právo odečíst od pojistného plnění splatné pohledávky pojistného nebo jiné pohledávky z pojištění. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazovaní a s ohledem na shora citovaná ustanovení občanského zákoníku má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Žalovaný svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil, neboť nezaplatil sjednané pojistné a na výzvy žalobkyně nereagoval. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 1a, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka], celkem [částka], podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, soudní poplatek ve výši [částka]. Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši [částka] Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.