5 C 39/2022-20 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. V žalobě uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách, kdy poslední splátka měla být splatná dne [datum]. Tvrdila, že byl úvěr poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného, což vyplývá z výpisu o úspěšném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně si nárokovala též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], a to podle čl. III. předmětné smlouvy a poplatek ve výši [částka] za sjednanou volitelnou službu [anonymizováno]. Nárok žalobkyně se tak skládá z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a uvedených poplatků v celkové výši [částka], splatné nejpozději dne [datum], s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po splatnosti pohledávky. Dále uvedla, že úvěr byl poskytnut skrze internetové stránky žalobkyně [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, a to uvedením informací o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru. Žalovaný souhlasil se smlouvou a s podmínkami. Žalobkyně po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru provedla identifikaci žalovaného prostřednictvím služby [právnická osoba] UAB a konečný souhlas s uzavřením smlouvy potvrdil žalovaný [příjmení] kódem. Žalobkyně na to ze svého účtu č. [bankovní účet] na účet žalovaného č. [bankovní účet] poskytla úvěr ve výši [částka]. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný žalobkyni částku [částka]. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, vzal soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na bankovní účet při uzavření smlouvy částku [částka]. Úroková sazba nebyla sjednána. Doba splatnosti půjčky byla sjednána do [datum]. Celková částka poplatku ze sjednání úvěru byla stanovena na [částka] a celkem měl žalovaný zaplatit [částka]. Z listiny označené jako výpis z účtu [anonymizována dvě slova] banky a potvrzení o platbě od [právnická osoba], vzal soud za prokázané, že dne ze dne [datum] byla žalobkyní žalobci poskytnuta částka [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dluhu. 4. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla žalobkyně pouze, že toto posoudila úspěšně a poskytla úvěr v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] pak vyplývá, že žalovaný žije v domácnosti sám, má pravidelný měsíční příjem [částka] a měsíční výdaje ve výši [částka]. Rezervu pro výdaje stanovila na [částka] a dospěla k disponibilnímu příjmu žalovaného ve výši [částka]. Úvěruschopnost žalovaného nebyla jinak zkoumána. 5. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s žalobkyní dne [datum] pomocí elektronických prostředků listinu s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, podle níž mu žalobkyně poskytla převodem na jeho účet [částka] téhož dne. Tyto listiny obsahovaly ujednání, podle nichž byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též poplatky ve výši [částka]. Do dnešního dne žalovaný, ani přes výzvu k plnění, dle tvrzení žalobkyně neuhradil ničeho. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného a předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti, již však netvrdila ani nedoložila, jakým způsobem si informace poskytnuté žalovaným ověřovala. 6. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. 15. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného danou zápůjčku splatit. 16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (PR [číslo] s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladu