5 C 392/2021-24 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a dále částky [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným byla dne [datum] elektronickými prostředky uzavřena smlouva o úvěru [číslo] která byla doplněna smlouvou ze dne [datum]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku [částka], a to převodem na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, celkem částku [částka], do [datum]. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena pomocí nahlížení do příslušných registrů (insolvenční rejstřík apod.). Žalovaný úvěr řádně a včas neuhradil, na poskytnutou částku neuhradil ničeho. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo mj. právo na zaplacení jistiny ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, celkem ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] (od prvního dne prodlení dne [datum] do [datum] z jistiny [částka]), zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky (tj. od [datum]) do zaplacení, nákladů spojených s upomínáním ve výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (tj. odeslaný doporučený dopis ve výši [částka] a jedna cesta terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalovaného ve výši [částka] za jednu cestu). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalovaného ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaný z ústního jednání omluvil, k věci se nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] (ve znění smlouvy ze dne [datum]) včetně obchodních podmínek, rámcové smlouvy a relevantní části výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši [částka] Celkem se žalovaný zavázal vrátit [částka] do [datum]. V případě prodloužení doby splácení o 30 dní byl žalovaný povinen vedle uvedeného uhradit i poplatek ve výši [částka]. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, zákonný úrok z prodlení, paušální poplatek na úhradu nákladů v částce [částka] za jednu upomínku a poplatky spojené s uplatněním pohledávky. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek, a oznámením postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku žalobkyni a žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného několikrát upomínala a následně vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalovanému byl zaslán dne [datum] obyčejný dopis a dne [datum] byla uskutečněna cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka. 4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] (ve znění smlouvy ze dne [datum]) listinu s názvem smlouva úvěru, na základě níž mu byla převodem na bankovní účet poskytnuta částka [částka]. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s úvěrem též poplatek za poskytnutí úvěru a v případě prodlení i smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a další poplatky spojené s vymáháním pohledávky, a to do [datum]. Do dnešního dne žalovaný dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil ničeho. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaný ničeho dalšího neuhradil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu doloženy žádné důkazy. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 96/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odr